Deska na Náměstí Republiky a bronzové busty prezidentů Masaryka a Beneše mají ve Znojmě oslavit výročí vzniku Československé republiky. Pomník před budovou soudu chystá radnice, busty chce neformální sdružení odbojářských, levicových a vlasteneckých iniciativ postavit na náměstí Svobody.

"Rada města schválila umístění pomníčku s pamětní deskou před budovu soudu na Náměstí Republiky. Na říjen se rovněž chystá výstava v galerii Domu porozumění a vyjde snad i publikace o legionářích ze Znojemska,“ informoval místostarosta Znojma Marian Keremidský. Zástupci města nyní dojednávají s příslušnými úřady umístění pomníku na zvoleném pozemku před soudní budovu.

„Na konkrétní podobě ještě pracujeme. Předpokládáme, že půjde o pomník asi metr vysoký, s deskou o rozměrech padesát na devadesát centimetrů,“ doplnila městská architekta Iveta Ludvíková.

Radní již rozhodli, že deska ponese nápis: „Po devadesáti letech od obnovení samostatné české státnosti se vzpomínkou na zakladatelské dílo T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika. Vybudovalo město Znojmo v říjnu 2008.“

Na odlití bronzových bust Masaryka a Beneše se zase v nejbližších dnech chystá Vítězslav Jurásek, jednatel aktivu organizací chystajících druhý pomník.
„Podařilo se nám již vybrat a shromáždit osmdesát tisíc korun, což jsou nezbytné náklady na pořízení bust. Konkrétní předlohy vyberou znalci ve sbírkách Národního muzea,“ uvedl Jurásek.

Znojemští radní plány aktivu nepodpořili. „Na bustách se město podílet nebude, iniciativa pana Juráska nenašla v radě odezvu,“ konstatoval místostarosta Keremidský.

Radní Jiří Kacetl se domnívá, že aktiv nezvolil pro umístění bust dobré místo. „Můj osobní názor je, že je to nešťastná varianta. Náměstí potřebuje nejprve urbanisticky dořešit. Umístění bust před bývalý okresní výbor KSČ je navíc hotová ironie osudu,“ podotkl radní.

Naopak městskou desku hájí jako uměřenou a vhodnou připomínku. „Náměstí Republiky své jméno získalo po zvolení prvního pročeského zastupitelstva, konkrétní připomínka vzniku samostatného státu tam ale dosud chyběla,“ uvedl Kacetl.

Jurásek výhrady odmítl. „Zatahovat do věci důstojného pomníku největším osobnostem spojeným se vznikem republiky pseudopolitiku, je ubohost. V přípravách budeme pokračovat. Busty do Znojma dostaneme nejpozději do poloviny srpna. Věřím, že do výročí stihneme vše projednat a připravit,“ uvedl Jurásek.

Na jednom se všichni zúčastnění shodli. Bez ohledu na historické peripetie, které způsobily, že československé úřady Znojmo ovládly až v polovině prosince, považují za správné jubileum republiky slavit osmadvacátého října.

Deutsche Südmähren, Německá jižní Morava. Tak se jmenovalo půldruhého měsíce po vzniku Republiky Československé před devadesáti lety pohraniční území mezi Mikulovem a Slavonicemi. „Podobné útvary založili bezprostředně po 28. říjnu nacionálně cítící Němci, kteří Československo nepřijali ani na severní Moravě nebo v jižních a západních Čechách. Hlavním městem Německé jižní Moravy bylo právě Znojmo,“ připomněl znalec znojemské historie Jiří Svoboda.
Hlavou státečku s jepičím životem byl Oskar Teufel. „Snažili se o připojení k Rakousku a dovolávali se práva národů na sebeurčení. Dohodové velmoci ovšem narušení historických hranic nedovolily,“ dodal Svoboda. Rakouské vláda poslala, po Teuflových výzvách a žádostech, do Znojma na pomoc stovku námořníků. „Byli ovšem hodně zbolševizovaní a věnovali se ponejvíce zastrašování a okrádání obyvatel. Na to, jaké byli národnosti, při tom nehleděli,“ podotkl Svoboda.
V severní části Znojma v té době působil český národní výbor sdružující přední představitele českého veřejného života ve městě. „Němcům hrozili, že s blížící se zimou nepustí vlaky s uhlím z Rosic a že vypnou citonický vodovod,“ pokračoval Svoboda.
Vše nakonec ukončil příchod československého vojska 16. prosince. „Vojsko se ke Znojmu blížilo ze dvou stran. Teufel nejprve prohlašoval, že Češi do města vejdou jen přes jeho mrtvolu, ale když se dozvěděl, že se již blíží obrněný vlak, ztratil se i se svými společníky do Rakouska,“ shrnul Svoboda. Připojení města k republice bylo provoláno z Althanského paláce, tehdy sídla okresního úřadu.