Od prvního prosince plánuje část lékařů vypovědět přesčasy. Jaká situace tím vznikne na internách v Jihomoravském kraji?
Zřejmě se zruší plánovaná vyšetření některých neakutních pacientů. Akutní péče se ale zachová. (Situaci může ale změnit dohoda premiéra Petra Fialy se zástupci protestujících lékařů oznámená ve čtvrtek 30. listopadu odpoledne - pozn. red.).
Je v Česku málo internistů?
Ano, zejména v ambulancích. Ambulantní internisté navíc velmi stárnou. Jejich průměrný věk je v Jihomoravském kraji skoro sedmapadesát let let. To je nejvyšší věkový průměr u ambulantních lékařů. A jejich počet klesá. To je velký problém, protože internisté jsou lékaři, kteří jsou schopní se komplexně postarat o pacienty s více diagnózami, které nepokryjí jednotlivé specializace.
Můžete uvést příklad?
Když má někdo srdeční selhání nebo arytmii či vysoký tlak, tak půjde za kardiologem. Když má někdo problémy s ledvinami, půjde za nefrologem. Když má někdo cukrovku, navštíví diabetologa. Ale velká část populace, zvlášť ve vyšším věku, má všechny tyto nemoci dohromady a ještě další. Jediní lékaři, kteří se umí o tyto pacienty komplexně postarat na poměrně vysoké úrovni, jsou internisté. Pokud bude dostatečně silná ambulantní interna, tak se zdravotní péče zracionalizuje, pacienti nebudou cestovat mezi čtyřmi nebo pěti ambulancemi, ale dostanou péči během jedné návštěvy u jednoho specialisty. V důsledku může být zdravotní péče lépe dostupná a pro zdravotní pojišťovny i levnější.
Přibývá podle vás pacientů, kteří se potýkají s několika onemocněními najednou?
Extrémně. Je to dáno částečně stárnutím populace, kdy se lidé dožívají vyššího věku, ale v nemoci. Tím, že je medicína kvalitní a má řadu účinných léčebných postupů, tak i nemocní lidé přežívají déle. Pořád ale potřebují pravidelnou péči. Dalším faktorem je to, že patříme mezi země, kde se lidé mají opravdu dobře. Na to navazují civilizační choroby. Extrémně. Máme explozi obezity už od útlého věku. S tím souvisí cukrovka, onemocnění srdce nebo cév.
DÁLE SE MIMO JINÉ DOČTETE:
- Jak velký problém je v nadužívání léků
- Proč je lékařů nedostatek
- Čím je obtížné udržení mladých lékařů
- Jak závažné je přetížení pohotovostí
Češi tedy podle vás nevedou zdravý životní styl?
Ne. Podívejte se, kolik lidí bude zítra ráno po Brně běhat a srovnejte si to s celkovým počtem obyvatel města. Potom se podívejte, kdo má vůči své výšce ideální váhu. Pak se podívejte, co si lidé v obchodě nakupují. A na závěr se podívejte, jak plné jsou hospody.
Jak je na tom s počtem interních ambulancí jižní Morava?
Poměrně dobře, je zde sto sedmnáct interních ambulancí. Je zde ale regionální nerovnost. Dobře dostupný bude internista v Brně, hůře v menších městech. Například v Moravském Krumlově nebo v Pohořelicích. Obecně tam, kde je jeden interní specialista, který má naplněnou kapacitu, je v důchodovém věku a ví, že nemá někoho, kdo by to po něm převzal a bude muset pracovat do pětasedmdesáti. Ten už nebude pracovat šestnáct hodin denně, protože bude chtít vydržet. Nejhůře je na tom Vysočina, která má jen devětatřicet interních ambulancí, stejně jako Zlínský kraj.
Proč ve vašem oboru chybí mladí lékaři?
Interna má pověst náročného oboru. Je náročná tím, že je široká a lékař musí mít hluboké znalosti napříč řadou odborností. Svědčí o tom i řada neúspěchů u kmenových nebo atestačních zkoušek. Někdo má potom tendenci před tím couvnout a uniknout k něčemu z jeho pohledu jednoduššímu.
Jak úspěšné jsou pokusy nemocnic přilákat mladé lékaře například na byty či jiné benefity?
Pokud je lékař z daného města, tak otázka bytu asi nehraje velkou roli. Smysluplné jsou náborové příspěvky, ty by měl ale koordinovat Jihomoravský kraj. Například Vysočina je nabízí společně s nemocnicemi. Mělo by to být v rámci kraje jednotné, aby se spolu nemocnice vzájemně nepřetahovaly o pracovníky. Jihomoravský kraj to za mě ještě příliš nedělá a přijde mi, že ta politika kraje jakožto zřizovatele trochu zaspala.
Proč je lékařů nedostatek?
Částečně proto, že se zvyšuje i absolutní potřeba počtu lékařů. Je ale potřeba nastavit dlouhodobě udržitelné podmínky pro lékaře v nemocnicích. Ve chvíli, kdy bude dodržováno maximální povolené množství přesčasové práce, což podporuji, protože lékaři jsou normální lidé a měly by pro ně platit stejné podmínky, jako pro všechny ostatní profese, tak v nemocnicích bude ještě větší hlad po lékařích. Zdravotnická zařízení totiž potřebují zajistit nepřetržitý režim.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Lázně dosloužily, co s nimi dál? Znojmo sbírá nápady obyvatel v anketě
Půjde to vůbec bez přesčasů?
Určitě ano. Například tak, že dojde k restrukturalizaci činnosti v rámci nemocnice. Když to zjednoduším, tak od půlnoci do rána nemusí být v nemocnici stejný počet lékařů, jako ve čtyři hodiny odpoledne. Ta pracovní zátěž se v různých časech liší. To je ověřené nejen zkušenostmi z České republiky.
Nemocnice na to nereagují?
Zatím to není zvykem. Obvykle bývá mimo pracovní dobu počet lékařů stejný. Když se ale člověk podívá na křivku příchodu pacientů a objem práce, tak ta v nočních hodinách klesá. Tím nechci říct, že nárazově nemůže být vyšší. Osobně je mi sympatický anglosaský model, kdy je v nemocnici nezbytný počet lékařů pro běžný provoz a na telefonu drží příslužbu konzultant, který v případě potřeby může přijet. Další možná cesta vede tak, že by zdravotnictví, zejména pohotovostní služba v nemocnicích, nefungovalo jako švédský stůl. Když si někdo vzpomene, že má tři dny kašel a z pracovních důvodů neměl čas jít k praktickému lékaři, tak to nepřijde řešit v devět večer do nemocnice.
To je dlouhodobý problém. Je ale řešitelný?
Je a velmi jednoduše. Zvýší se spoluúčast pacientů na péči. Poplatky na urgentním příjmu jsou mnoho let stejné. Devadesát korun je cena jednoho piva v lepší restauraci. To je směšné a až urážlivé vůči lékařům. Navíc to nefunguje regulačně.
Nebylo by zvýšení poplatku na úkor pacientů, kteří přijdou na pohotovost ze závažných důvodů?
Tady je otázkou, jak často jde pacient ze závažných důvodů na urgent. A jestli mu například tři nebo čtyři stovky korun za jeho zdraví přijdou moc. Rozhlédněme se po Evropě, jak je regulována zdravotnická péče. Pacienti ve Švýcarsku nemají přístup přímo ke specialistovi, ale musí přes svého praktického lékaře. U nás má pacient právo objednat se kdykoliv a kamkoliv.
Mají se lékaři v Česku špatně?
Samozřejmě je důležitá otázka platu. V Rakousku a v Německu jsou mzdy zdravotníků násobně vyšší. Druhá věc je určitě naprosto enormní zátěž, kdy mají lékaři na mnoha pracovištích i osm set až tisíc přesčasových hodin za rok. Já se jim nedivím, že v takovém systému nechtějí pracovat. Je potřeba se zamyslet, jestli nemocnice, které jsou na tom personálně špatně, mají nadále poskytovat akutní péči. A jestli by se neměla akutní péče koncentrovat jen do větších nemocnic. Máme hodně hustou síť nemocnic. I to je důvod, proč se lékařů nedostává, přestože z evropského průměru s absolutním počtem lékařů na počet obyvatel nijak nevyčníváme.
Odchází mladí lékaři do zahraničí za lepším?
Ano a je to problém. Hlavně odchody čerstvých absolventů, kteří do českého zdravotnictví ani nenastoupí. To totiž znamená, že jazykově vybavení a kurážní lidé, což je potřeba při stěhování se z republiky, z české medicíny odchází. Je to důležitá část šikovných absolventů, kteří pak v systému velmi chybí.
Hojně diskutované téma mezi internisty je momentálně nadužívání léků. Jaký je váš názor?
Řada pacientů užívá léky, které nemají prokázaný účinek, užívají je zbytečně. Například hepatoprotektiva. Léky, u kterých se věřilo, že zlepšují funkci jater, nemají prokázaný žádný účinek. A potom řada pacientů neužívá léky, které jsou opravdu účinné. Protože když mají ráno plnou hrst, tak neví, co z toho si vzít a co ne.
Infoblok :
-Ve znojemské nemocnici zatím vypovědělo dohodu na přesčasy přibližně třicet procent lékařů.
-Výpovědi se dotknout provozu nemocnice. Dojde k omezení plánovaných výkonů a operací.
-Výpovědi dohod na přesčasy přišly i z interního oddělení.
-Na interně ve znojemské nemocnici pracuje dvaatřicet lékařů.
-Na oddělení je šedesát standardních lůžek a devět lůžek intenzivní péče.
