Podle Světové zdravotnické organizace umře víc lidí kvůli znečištěnému ovzduší než při dopravních nehodách. Na jižní Moravě vypouští nejvíce škodlivých emisí obyčejní lidé. Ti, kteří řídí auto nebo doma topí v kamnech. Domácnosti vytvářejí více prašných částic než všechny jihomoravské průmyslové firmy dohromady.

Krajský úřad začal ve velkém bojovat proti škodlivým emisím před pěti lety. Příští rok musí snížit množství hlavních znečišťujících látek vypouštěných do vzduchu pod přísné limity ministerstva životního prostředí. „Jihomoravský kraj překračuje podle posledních dat z roku 2007 emisní strop pouze u oxidů dusíku. Ty vypouštějí především dopravní prostředky,“ řekl Jiří Hájek z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu.

Brno plné aut

Největší koncentrace oxidů dusíku je v Brně, ve kterém je nejvíce aut. „Ve městě je také zvýšené množství prašných částic. Vzhledem k tomu, že aut neustále přibývá, tak se to nejspíš těžko změní,“ uvedl Stanislav Švehlák z odboru životního prostředí brněnského magistrátu.

Ještě větší znečištění než řidiči ale způsobují lidé, kteří neohleduplně vytápějí své domy a byty. „Na rozdíl od továren a elektráren je nikdo nekontroluje. Podceňují proto například údržbu kotlů,“ uvedl Robert Skeřil z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Mnohde navíc nemají lidé možnost topit poměrně šetrným plynem a sahají po tuhých palivech. „Často spalují také nejrůznější odpadky, zejména plastové lahve,“ dodal Skeřil.

Firmy se k přírodě chovají zodpovědněji. Musí, protože hodnoty jimi vypouštěných emisí hlídá ministerstvo životního prostředí. Na jižní Moravě limity překračují především zemědělci, třiasedmdesát vloni znečistilo ovzduší čpavkem. „S tím je v kraji největší problém. Je to dané tím, že je jižní Morava především zemědělský region,“ sdělil Milan Havel ze společnosti na ochranu životního prostředí Arnika.

Ta také každoročně sestavuje žebříček největších znečišťovatelů v Česku. Z jihomoravských firem se letos nejhůře umístil výrobce akrylátových van RIHO ze Suchého na Blanensku. Do ovzduší vypouští styren, který patří mezi potenciálně rakovinotvorné látky.

Prostředí škodí i společnost Českomoravský cement z obce Mokrá na Brněnsku. Je pátým největším producentem oxidu uhelnatého. „Vzniká při spalování paliv a jeho objem závisí na množství vyrobeného cementu. Vloni o něj byl velký zájem, a proto nám vzrostly i emise,“ prohlásil zástupce Českomoravského cementu Lukáš Volša. Firma každý rok investuje do ekologičtějších technologií. „Přestáváme používat fosilní paliva, jako je uhlí. Díky novým katalyzátorům také vypouštíme méně oxidů dusíku,“ popsal opatření Volša.

Snahy firem o zlepšení kvality ovzduší kontroluje také krajský úřad. Letos zatím zpřísnil podmínky výroby ve dvaatřiceti jihomoravských továrnách. Například v hodonínské elektrárně, která vypouští hodně oxidu siřičitého.

Hodnoty škodlivých látek ve vzduchu na jižní Moravě.

Čistší vzduch

V roce 2008 patřila zhruba dvě procenta plochy kraje a téměř patnáct procent Brna k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dlouhodobě se ale čistota vzduchu v kraji zlepšuje. „Znečištění souvisí také s počasím. Pokud je delší a mrazivější zima, lidé více topí. Například v letech 2005 a 2006 kvůli tomu některé emise překročily limity,“ řekl meteorolog Skeřil.

Zhoršená kvalita ovzduší způsobuje zdravotní komplikace, které ohrožují hlavně děti. Mezi nejčastější patří poruchy dýchacích cest a zhoršení chronických onemocnění, například astmatu. Jihomoravané však mohou být klidní. „Dlouhodobý vliv znečištění ovzduší na zdraví v kraji není tak podstatný, protože jižní Morava nepatří k výrazně znečištěným lokalitám,“ ubezpečil ředitel krajské hygienické stanice Jan Mareček.

Odborník zabývající se zemědělstvím Karel Holub říká o snižování emisí čpavku: Musíme omezit úniky čpavku

ROZHOVOR – Pokud na jižní Moravě unikne do ovzduší nějaká škodlivá látka, je to ve většině případů čpavek. Produkují ho především velkochovy hospodářských zvířat. „Více než čtyřicet procent celkového množství čpavku se vypařuje při hnojení polí,“ uvedl zemědělský odborník Karel Holub, který se věnuje snižování emisí čpavku.

Jak vzniká při zemědělské výrobě čpavek?
Krmiva obsahují dusíkaté látky, které zrychlují růst dobytka. Ten však nedokáže všechny látky zpracovat a zhruba polovinu vyloučí. Jejich rozkladem vzniká právě čpavek. Více než čtyřicet procent jeho celkového množství se pak vypařuje při hnojení polí.

Existuje způsob, jak únikům čpavku do ovzduší zabránit nebo je zmírnit?
Je možné například upravit výživu. Do krmiv mohou chovatelé přidávat směsi snižující množství vylučovaných dusíkatých látek. Také by měli lépe skladovat hnůj. Třeba v krytých zásobnících.

Není to ale příliš drahé?
Náklady na úpravu krmiv nejsou vysoké. Výživové doplňky navíc zlepšují zdraví a zrychlují růst zvířat. Stavební zásahy jsou samozřejmě dražší.

Co zemědělcům za úniky čpavku hrozí?
Mohou dostat tisícové až milionové pokuty. V roce 2007 se totiž Česko zavázalo v Evropské unii ke snižování emisí čpavku. A na rozdíl například od Slovenska tu funguje kvalitní systém kontroly.

Jak je na tom Jihomoravský kraj ve srovnání se zbytkem Česka?
Chov hospodářských zvířat je zde intenzivnější a s tím souvisí i zvýšené emise čpavku. Není to ale tak, že by ho zde jednotlivá zvířata produkovala více.

Znojmo znečišťuje hlavně hluk

Znojmo – Zatímco někde se lidem na jižní Moravě kvůli hustému provozu hůře dýchá, v některých částech Znojma obyvatele trápí především hluk od aut. Hlavní tah městem je podle ministerstva zdravotnictví jednou z nejhlučnějších silnic na jižní Moravě. „Hluk u silnice je nesnesitelný, upozorňuji na to už dlouho. Radnice umožňuje stavby supermarketů u centra, kvůli kterým se do města stahují další a další auta,“ zlobil se znojemský aktivista Václav Hovorka.

Hygienici na nejvíce postižených místech naměřili až pětaosmdesát decibelů. I v parku, vzdáleném od silnice několik desítek metrů, se hluk vyšplhal na pětašedesát decibelů. „Přes noc je přitom povolených šedesát decibelů, ve dne pak sedmdesát. Silnice tedy musí mít výjimku, kterou udělujeme jen na omezenou dobu,“ uvedla Ivana Fajkošová, která má na krajské hygienické stanici v Brně hluk na starosti.

Podle starosty Znojma Petra Nezvedy se ale situace nezlepší, dokud nevznikne obchvat okolo města. „To bude nejdřív za deset let. Snažili jsme se alespoň prosadit pro kamiony zpoplatnění silnice z Jihlavy do Znojma. Pak by pro ně bylo výhodnější jet po dálnici do Mikulova a znojemské dopravě by se trochu ulevilo,“ vysvětlil Nezveda.

Ministerstvo dopravy ale Znojmu nevyšlo vstříc. Zpoplatnění odmítlo. „Úředníci chtěli počkat, než vyberou nového provozovatele systému výběru mýtného na silnicích první třídy. Jenže pak padla vláda a teď se obávám, že úřednický kabinet žádné podobné rozhodnutí neudělá,“ podotkl Nezveda. Uvažuje, že žádost podá znovu.

Dopravu ve Znojmě podle něj poznamenalo zavedení mýtného na dálnici. Přes Znojmo se totiž dá dostat po silnici bez poplatků až do sousedního Rakouska.

LUCIE ŠIMŮNKOVÁ