Před téměř pohádkovou kaplí na malém kopci v Oslnovicích je na páteční dopoledne nezvykle živo. Před vstupem do kaple je zaparkováno několik jízdních kol, na jednom z nich vlaje malá česká vlajka. Na lavičkách posedávají mladí rodiče, jejich děti skotačí okolo. Vchod kaple bedlivě sleduje několik lidí s fotoaparáty či kamerami. Na stativu stojí televizní kamera.

Z kaple vychází farář, starosta Oslnovic, několik starších lidí a nakonec ji opouští skupinka devíti mladých lidí. Na sobě mají originální bílá trička s nápisem Cykloexpedice Oslnovice – Istanbul – Soluň – Benátky – Velehrad.

Jsou to mladí poutníci, kteří se rozhodli absolvovat tři tisíce kilometrů dlouhou cestu na bicyklech. Míří do Istanbulu a pak zpět do vlasti, konkrétně na Velehrad.

„Přeji vám šťastnou cestu a ať se nám všichni v pořádku vrátíte," loučí se s poutníky, kteří před chvilkou absolvovali malou mši, starosta Jan Voříšek. „Tady vám předávám vlajku Oslnovic. Je to určitý symbol toho, že se i vlajka s vámi má vrátit domů," dodává starosta a za cvakání spouští fotoaparátů si potřásá rukou s každým členem expedice.

Pak nastupuje mezi cyklisty farář a svěcenou vodou pokropí všechny bicykly i jejich účastníky včetně doprovodného auta. „Čtyřiadvacátého srpna chceme se skupinou poutníků slavnostně přijet na Velehrad. Budu rád, když se tam setkáme a když nás tam přijdete přivítat," děkuje za skupinku cestovatelů příbuzný starosty a vedoucí skupinky Pavel Voříšek.

Jednadvacetiletá studentka Marta Vyskočilová naposledy zkontroluje své kolo. „Tato cesta je pro mě něco zcela nového. Řekla jsem si, proč to nezkusit. Těším se na samotnou cestu, na to, jak pošlapeme na kolech a budeme se kochat krajinou. Jsem zvědavá, jak se nám to podaří celé zvládnout," svěřuje se usměvavá tmavovláska v cyklistickém dre­su.

Mezi lidmi, kteří pozorují celý ruch kolem poutníků, je i Daniel Zezulka z Jihlavy. „Když je tak pozoruju, říkám si, jak jsou odvážní. Moc jim fandím," komentuje přípravu k odjezdu poutníků mladý muž.

Cyklisté však už mají v hlavě trasu první etapy, která protíná celý region Znojemska od jeho nejzápadnějšího cípu až po nejvýchodnější. Čeká je Vranov nad Dyjí, Znojmo a pak Hrádek, Hevlín. Právě tam přejedou hranice do Rakouska.

„Dnes bychom chtěli projet Rakouskem a nocovat až na Slovensku v Bratislavě na tamní faře," dodává Marta Vyskočilová, krátce zamává a spolu s ostatními poutníky mizí z dohledu lidí, kteří se za nimi dívají od oslnovické kaple.

„Šťastnou cestu," volají za nimi lidé, kteří zůstávají v Oslnovicích a mávají jim.