Nejdeštivější duben a květen za poslední roky má za sebou Znojemsko. Přestože se regionu vyhnuly záplavové vlny, které řádily ve velké části Moravy, i zde si především vytrvalé deště a podmáčená půda vyžádaly hmotné škody. Například v Miroslavských Knínicích poškodil sesuv půdy jeden z rodinných domů, ve Znojmě zase spadl strom na zaparkované auto.

Ve čtvrtek a v pátek sice ještě na několika místech Znojemska hlásili vodohospodáři druhé povodňové stupně, v neděli byla Dyje už na normálním stavu.

„Srážky za duben a květen byly nadprůměrné. V naší stanici jsme jich naměřili dvojnásobné množství, než je v těchto měsících obvyklé. Ale stačí jedna pořádná bouřka a všechno je jinak,“ řekl vedoucí kuchařovické meteorologické stanice Jiří Trachtulec.

Z potůčku rozvodněná řeka

Právě déšť a podmáčená půda připravily už v polovině dubna krušnou noc majitelům jednoho z rodinných domů v Miroslavských Knínicích. „Bylo deset hodin večer a slyšeli jsme s manželkou obrovskou ránu. Šel jsem se podívat, co se stalo. Když jsem se vrátil, byl jsem strašně naštvaný. Říkám ženě, že nám spadla zídka,“ popsal majitel Anděloslav Maša.

Dodal, že potom nemohl spát minimálně dvě noci. U domu se totiž propadla část dvora, dosud se trhá dlažba a spadlo kus nově opravené zídky. „Před lety na zídku spadl i akát a vloni byla z malého potůčku úplně rozvodněná řeka,“ dodala jeho žena Zdeňka Mašová.

Starosti má i vedení radnice v Miroslavských Knínicích. „Obec bude muset vynaložit značné prostředky na statické zajištění svahu. Od projektanta máme návrh na opěrnou zeď, nyní se budeme snažit sehnat dotaci. Máme čas do konce června, kdy je uzávěrka žádostí z operačního programu životní prostředí,“ sdělil starosta Miroslavských Knínic Petr Příkazský.

Domnívá se, že zpevnění svahu bude stát pět až sedm set tisíc korun.

Padající stromy

Podmáčená půda a silný vítr pak měly za následek pád stromu na zaparkované auto u zastávky na Lužické ulici ve Znojmě. Jak v zastávce, tak ani v autě naštěstí právě nikdo nebyl. Podle vyjádření šéfa městské zeleně neměl strom dostatečně vyvinuté kořeny.

„Strom byl v dobré kondici. Až po jeho vyvrácení ale bylo jasné, že neměl dostatečně vyvinutý kořenový systém. Normálně by po vývratu zůstal kráter minimálně metr až metr a půl. Pak samozřejmě stačí, když přijde silnější poryv větru a ten může vyvrátit strom, který je na první pohled v pořádku. Svou roli mohla sehrát i podmáčená půda,“ řekl ředitel městské zeleně Radoslav Habrdle.

Vlhké počasí bylo příčinou i zřícení hradební zdi v Moravském Krumlově. „Jedná se asi o sedm kubíků hradební zdi. Nenapáchalo žádnou škodu a nyní zeď opravujeme. Ve čtvrtek jsem dostal informaci, že se pod tunelem pod zámkem zřítilo další kus opěrné zdi,“ informoval ředitel správy majetku města Moravský Krumlov Zdeněk Kabelka.

SYLVA PAVLAČKOVÁ
MARTIN MOŠTĚK