Podle památkářů jde o nález neobvyklý hned ve dvou ohledech. „Dochované pozdně gotické pranýře jsou z vápence, hrušovanský je zhotovený z pískovce. A neočekávané bylo i druhotné uložení u morového sloupu,“ řekl ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Kamenný sloup a základu pranýře totiž někdejší stavitelé uložili k dnešnímu morovému sloupu, aby sousoší Nejsvětější Trojice chránil před projíždějícími vozy.

Představitelé města považují nález za hodnotný doklad historie města. „Našli jsme, že v roce 1495 král Vladislav II. Jagellonský udělil městu spolu s povolením konat trhy také právo pranýře. Nyní hledáme v kronikách, zda ještě něco zajímavého najdeme,“ řekl starosta Hrušovan Miroslav Miloš.

Dodal, že pranýř město na na nedávno opravené náměstí vrátí. „Při opravách jsme instalovali mimo jiné chytrý sloup s bezpečnostní kamerou a wifi signálem. Nyní budeme hledat vhodné místo pro navrácení pranýře. Počkáme na jeho prohlášení památkou a pokusíme se na nutné restaurování získat dotaci,“ uvedl Miloš.