Příjem v kraji: šestý nejnižší v ČR

Radka Filoušová pracuje v Brně jako recepční. Stejně jako celá třetina domácností na jižní Moravě, i její rodina má potíže vyjít s penězi. Podle čísel však životní úroveň Jihomoravanů roste. Jejich příjmy v roce 2006 totiž narostly o desetinu. Přesto je jižní Morava na pomyslném žebříčku v jejich výši až na devátém místě ze čtrnácti krajů. Vyplývá to ze šetření Českého statistického úřadu za rok 2007, které teď úřad zveřejnil.

„Hrubé peněžní příjmy na osobu za rok 2006 byly více než 132 tisíc korun. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostly téměř o deset procent. Čisté příjmy narostly o necelých jedenáct procent,“ uvedla Milada Jonášová z Českého statistického úřadu Brno.

Ten minulý týden uveřejnil výzkum o příjmech a životních podmínkách domácností České republiky v roce 2007. Údaje o příjmech z roku 2006 používají statistici proto, že za rok 2007 ještě úřad nemá kompletní čísla k dispozici. „Stejný výzkum za tento rok bude k dispozici až příští podzim,“ vysvětlila Jonášová stáří dat. Příjem Jihomoravana přitom tvoří hlavně jeho mzda, ale také důchody, rodičovské příspěvky či sociální podpora.

Například Radka Filoušová si ale může o zvyšování životní úrovně nechat jen zdát. „Už několik let nám zaměstnavatel nezvyšuje platy. Zvyšuje se možná podnikatelům, dělníci jsou na tom pořád stejně,“ míní recepční.

Průměrný Jihomoravan s čistým ročním příjmem necelých 112 tisíc korun je v konkurenci obyvatel ostatních krajů České republiky až devátý. Jeho příjem přitom statistiky odvozují od příjmu celé domácnosti. A ty mají na jižní Moravě v průměru více dětí než jinde v republice. Příjem se tak rozdělí mezi více lidí.

Je to však hlavně tím, že kromě Brna nejsou na jižní Moravě velká centra průmyslu a služeb. Ani druhé největší město kraje Znojmo jím není. „Velká část regionu je venkovská. V zemědělství jsou příjmy podprůměrné a nerostou tak rychle jako ve službách a průmyslu,“ vysvětlil ekonom Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus také to, proč byla na jižní Moravě ještě donedávna vysoká nezaměstnanost.

„V letech 2003 až 2005 sice přišlo do kraje mnoho zahraničních investorů, zakotvili ale většinou v Brně. Nezaměstnanost se začala pořádně snižovat až před dvěma lety, kdy investoři zamířili i do jiných koutů kraje a přispěli tak k rozvoji místní ekonomiky,“ upozornil Hatlapatka.

Kvůli zemědělskému charakteru kraje má podle něj jižní Morava ve srovnání s jinými kraji také vysoký počet lidí žijících pod hranicí životního minima.

Zvyšování příjmů a životní úrovně je trendem v celé republice. Přerušila je jen krize v letech 1997 a 1998. Lidem přispívá i menší daňová zátěž. Daň z příjmu fyzických osob totiž v roce 2006 klesla z šest〜advaceti na čtyřiadvacet procent. A v roce 2008 je ještě o tři procenta nižší. Jenže právě letos celým světem otřásla finanční krize. To se však projeví až v roce 2009. Podle Hatlapatky neporostou tolik platy a zvýší se nezaměstnanost.