Nůžky v rukou, stříhání papíru. Vyučování je v plném proudu. Nejedná se však o hodinu pracovních činností, nýbrž o hodinu českého jazyka. Možná i tato metoda je jedním z důvodů, proč jsou žáci základní školy v Blížkovicích dlouhodobě nejlepší v češtině v rámci celého Znojemska při přijímacích zkouškách na střední školy.
Reportáž připravila redakce Deníku na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou vybrala podle tabulky nejúspěšnějších TOP 5 základních škol na Znojemsku, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední školy.
Hodina mluvnice běží v tak rychlém tempu, že nezúčastněný pozorovatel téměř nestačí zírat. „Na začátek si dáme rozehřívací aktivitu. To jsou ty rozstříhané texty, které děti uspořádají dle návaznosti, aby pochopily smysl vyprávění. Pak si rozdáme pravopisné testy, které jsme psali v pondělí, a společně si je opravíme. Dále budeme probírat souřadící spojky,“ líčí mladá češtinářka Markéta Šrámková.
Ta doslova srší energií a je znát, že ji práce skutečně baví. Své nadšení zjevně přenáší i na děti, které dobrou náladu neztrácejí ani tehdy, když udělají chybu. Šrámková jim každý problém dokáže vysvětlit. Dbá hlavně na to, aby žáci nad svou prací přemýšleli. „Nejdřív mi zdůvodni, jaký je v těch výrazech vztah či jestli je to vyjmenované slovo. A teprve pak mi řekni, zda tam tedy napíšeš měkké I nebo ypsilon,“ říká Arturovi, který sedí v zadní lavici.
Artur posléze přiznává, že češtinu příliš nemusí, ale díky paní učitelce ho docela baví. Nad svým budoucím uplatněním má celkem jasno. „Chtěl bych v budoucnu dělat lékařství, takže v devítce se budu hlásit na gympl,“ prozrazuje své plány.
Jak si vedli školáci v okolních regionech? Podívejte se na reportáže z:
Šrámková právě učí v osmé třídě, což ale pro přípravu na střední školy nehraje žádnou roli. „Pro nás je ta příprava komplexem mnoha opatření. Musíme je dodržovat od mateřinky, která pod naši základku také patří, až po devátou třídu,“ vysvětluje ředitelka Eva Valová. „.Zároveň nemáme spádovost typu, kdy děti někde chodí na první stupeň a sem by nastoupily až do šestky. To je samozřejmě výhoda, jedeme tedy plynule. Horší je, když k nám během studia přestupují děti z jiných škol. Ty nezažily náš kontinuální systém a my se s tím pak musíme poprat,“ dodává Valová.
Podle ní má škola několik zásad. „Chci, aby všichni učitelé učili stejně. Musí být jedno, zda látku učí češtinářka A, nebo češtinářka B. Rodiče tedy vědí, že ať už jejich děti bude učit kdokoli, naučí je to správně,“ popisuje ředitelka.
Dále škola zavedla takzvané triády. „Je to forma rodičovské schůzky, ale individuální. Při triádě se dvakrát do roka rodič i s dítětem setkají s třídním učitelem, případně i učitelem předmětu, v němž dítě má problém, nebo naopak velmi vyniká,“ objasňuje Valová. „Dítě vždy shrne, co se mu ve škole daří, za co by se pochválilo. Pak se jde k tomu, co je horší. Snažíme se přijít na to, kde je zakopaný pes,“ upřesňuje ředitelka.
Je-li problém větší, schůzka se koná po krátké době znovu. Znamená to samozřejmě velkou součinnost rodičů i učitelů, všichni už si ale na tento systém většinou zvykli. „Pro učitele je to náročné, protože během triád bývají ve škole až do večera. Ale vyplácí se to,“ říká Valová s tím, že škola stále ještě zadává i domácí úkoly – ale velice krátké, pro osvěžení paměti, a občas i dobrovolné, které děti baví.
Je to znát i v hodině Markéty Šrámkové. Osmáci mají za úkol dodělat jedno cvičení z učebnice. Budoucí lékař Artur ale nic neodkládá na doma a chybějící i/y pohotově vyplní ještě ve škole. „A ještě si doma zopakujte souřadící spojky,“ nabádá své žáky Šrámková.
Zvonek zvoní, hodina končí, žáci se rozcházejí. Další dílek jejich přípravy na přijímačky je hotov. Z dat, která má Deník k dispozici, plyne, že nejlépe si blížkovické děti vedou v úkolech ze skladby vět, tvoření slov a porozumění textu, kterému se věnovaly právě dnes.
Co jde a nejde žákům ZŠ Blížkovice u přijímaček z češtiny?
Kategorie otázek / dobře vyřešených úkolů
Kategorie / Procenta
- Český pravopis 55,19%
- Komunikace a sloh 56,48%
- Porozumění textu 75,51%
- Skladba 83,33%
- Tvarosloví 57,64%
- Tvorba slov a slovní zásoba 66,32%
Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.
Pozn.: Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.
Zdroj: prijimacky.ai a Cermat
