To je přitom zhruba 20 tisíc měsíčně. Jak Znojemský deník následně zjistil, zájemců o takové lukrativní prostory by bylo i za vyšší cenu daleko víc. Problém však je, že o takovém strategickém pronájmu nikdo nevěděl.

Město oponuje, že vše bylo řádně vyvěšeno na úřední desce v termínu od 5. do 22. září. Znojemským deníkem oslovení lidé, kteří úřední desku pravidelně sledují, si však na ní ničeho takového nevšimli. „Nikdo z nás, kdo úřední desku pravidelně sledujeme, jsme si toho nevšimli. Takže to tam bylo hodně dobře založené," podotkl opoziční znojemský zastupitel Jiří Kacetl.

Z odkazu na elektronické úřední desce, který radnice na žádost Deníku nakonec poskytla, je zřejmé, že úřad záměr zveřejnil stejným způsobem, jakým nabízí nejběžnější pronájmy typu drobných zahrádek. O tom, že se jedná o část pivovaru, se potenciální zájemce dozvěděl až po rozkliknutí přiložených dokumentů.

Město v tom nevidí problém. „Zveřejněno to bylo standardním způsobem," tlumočila názor vedení města jeho mluvčí Zuzana Pastrňáková.

Spásným investorem pro bývalý pivovar má být podle znojemské ČSSD společnost marketingového specialisty Miroslava Harašty, který dříve pracoval pro Heineken. Opozice i někteří Znojemští ale míní, že vše bylo dopředu domluvené.

„Mělo se přeci udělat otevřené transparentní řízení a ne na konci volebního období narychlo uzavírat takto důležité a na první pohled pro město nevýhodné smlouvy do budoucna," podivila se tomuto tahu města například mladá znojemská architektka Barbora Zmeková.

Deník se snažil získat k celé věci i stanovisko Miroslava Harašty, ve firmě, kde pracuje, však odmítli poskytnout číslo jeho mobilního telefonu.

Jako velmi trapné jednání s cílem získat politické body přijde i opozičnímu zastupiteli Jiřímu Ludvíkovi v tichosti a narychlo vypsaný záměr pronájmu pivovaru. „Osobně jsem se bavil s několika investory, kteří se mě už dříve ptali, jak to s těmito budovami pivovaru vlastně je. Zájem vytvořit tam minipivovar tady byl mnohem větší. Měli jej například i pánové z Dalešic," řekl. Nechápe, proč s tímto záměrem nepřišlo vedení města ani na pondělním zastupitelstvu. „Vůbec se to neřešilo. Proč? Takhle by se správce majetku chovat rozhodně neměl," upozornil Ludvík.

S tím souhlasí i zastupitel Kacetl. „Řekl bych, že je to již za samou hranicí dobrých mravů. Rada to narychlo schválí, starosta podepíše nájemní smlouvu. To je naprosto nestandardní kvapík, neprošlo to ani majetkovou komisí, která je od toho zřízena jako poradní orgán města. Zastupitelstvo už nezasedá, není tedy možné prodiskutovat to ani v širším plénu. Vše nahrává tomu, že šlo o předem dohodnutý záměr mezi investorem a městem. A že ani nechtěli, aby se kdokoliv jiný do této záležitosti vkládal. Považuji to za nedemokratické," prohlásil Kacetl.

Ve znojemském pivovaru se vařilo pivo od roku 1720, v roce 2003 jej koupil Heineken, který jej nakonec po zhruba sedmi letech prodal městu. Do smlouvy o prodeji areálu si původně dal podmínku, že se v něm nesmí deset let vařit pivo. Město si však nakonec vyjednalo takové podmínky, že vaření piva je možné s vědomím pivovarnického koncernu. O tom, zda nynější Haraštova nabídka městu uspěje, budou rozhodovat znojemští radní právě dnes.