Podle aktuálně zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) přitom průměrná hrubá mzda činila v prvním čtvrtletí tohoto roku 24 126 korun. Na jižní Moravě pak šlo o 23 086 korun, což je kromě Prahy druhá nejvyšší průměrná mzda ve srovnání s ostatními kraji v zemi. Pracovní nabídky, které by převyšovaly průměrnou mzdu, se na Znojemsku objevují poměrně zřídka. Průměrnou mzdu zpravidla převyšují nabídky platů pro lékaře, řidiče kamionů či obchodní zástupce.

Podle ředitele znojemského úřadu práce Emila Čopfa jsou na Znojemsku nabídky práce, které by zaměstnavatel ohodnotil vyšší než průměrnou mzdou spíše výjimečné.

„Je to tak. Malá nabídka práce na Znojemsku tlačí logicky mzdy směrem dolů," potvrdil Čopf.
Zveřejňování aktuální výše průměrné mzdy obvykle řadu lidí z běžných profesí jen namíchne.

„Do průměrné mzdy se započítávají manažerské platy a pak se lidé na nižších pozicích nestačí divit. Ze svého okolí znám jen minimum lidí, kteří mají vyšší, než průměrnou mzdu. A jsou to i vysokoškoláci či středoškoláci s bohatou praxí. Zvlášť tady na Znojemsku je to bída," postěžovala si například Marie Vozňanská.

Její postřeh objasňuje statistický úřad. „Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků, včetně příplatků za přesčas, odměn či náhrad mzdy, připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr," přiblížil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Zaměstnavatel za zaměstnance z hrubé mzdy ještě odvádí příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu. „Zaměstnanci je pak vyplácena mzda čistá," dodal Holý.

Podle odborníků zvyšují celostátní průměrnou mzdu lidé pracující v Praze, na jižní Moravě pak lidé a především manažeři v Brně. „Kdyby se místo průměru počítal medián, což je hodnota, která se vyskytuje nejčastěji, vyšly by výsledky jinak," podotkl analytik Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus. Odhaduje, že nejobvyklejší částka na výplatní pásce Pražanů je pětadvacet tisíc korun.

Stejně jako Praha navyšuje republikový průměr, tak Brno zvyšuje průměr v kraji. Například úřednice v Jevišovicích na Znojemsku si za měsíc vydělá dvaadvacet tisíc korun. Její kolegyně, která na úřadu pracuje v Brně, má o dva tisíce víc.

Podle šetření Českého statistického úřadu měli Jihomoravané loni průměrnou hrubou mzdu zhruba třiadvacet tisíc a pět set korun. Výsledky tohoto průzkumu se trochu odlišují od údajů serveru Platy.cz. „Údaje získáváme od zaměstnavatelů," sdělila Milada Jonášová z brněnské pobočky Českého statistického úřadu. Na stránkách Platy.cz vyplňují údaje zaměstnanci.

Mnohonásobně vyšší platy jsou důvodem, proč Jihomoravané hledají práci i v zahraničí. Největší boj je o zaměstnání v sousedním Rakousku či v Německu. „Na jednu pracovní nabídku z Rakouska zareaguje v průměru pětadvacet uchazečů. Na místo v Německu je to pokaždé asi dvacet lidí," přiblížila Lucia Burianova z pracovního portálu Profesia.cz.

Jihomoravané se podle ní zajímají spíše o profese s nízkou kvalifikací. „Zatímco na jednu nabídku na pomocného zaměstnance zareaguje v průměru asi osmnáct uchazečů, o manažerské místo se hlásí jen tři lidé," dodala Burianova. Podle ní se do zahraničí příliš nehrnou uchazeči ze strojírenství, energetiky nebo informatiky.