Všechny turistické stezky v Podyjí i v sousedním Thayatalu má mnohokrát prošlápnuté, pěšky i na kole. „Vím, odkud je krásný výhled do hlubokého údolí řeky Dyje, kde se zapsala historie, kde můžete potkat zvěř či vidět unikátní rostliny. Abych tento celoživotní koníček posunula, absolvovala jsem v roce 2019 kurz pro průvodce v národním parku Podyjí,“ říká čtyřicetiletá absolventka filozofické fakulty se zaměřením na češtinu a nizozemštinu, která učí mluvit česky i cizince.

Přejít na ‚volnou nohu‘ zvažovala pár let. „Chtěla jsem něco, co by mě bavilo, ale také živilo. Ideálně tak, abych dopoledne mohla chodit po lese nebo dělat na počítači korektury a abych měla odpoledne volno na rodinu a děti. A pořád jsem přemýšlela, co by se dalo dělat v přírodě. Chyběly mi například programy pro školy, aby se děti o přírodě učily venku místo v lavicích. A také, aby se jim od malička vštěpovala láska k přírodě, úcta a vztah k místu, kde bydlíme,“ přiblížila nadšená propagátorka Podyjí.

Dařilo by se jí, nebýt covidu. „Špatné načasování. Na volnou nohu jsem přešla od 1. března loňského roku, měla jsem domluvené termíny, ale ty s příchodem covidu okamžitě padly, všechny. Jen o prázdninách se mi podařilo provézt pár rodin, co přijely na dovolenou,“ posteskla si na nechvalný start Králová.

Nelenila a na svém webu Doma v Podyjí vytvořila zábavné hry pro děti i dospělé. Mini on-line hry, pexeso, puzzle a před Vánoci také vůbec první podyjskou únikovou hru Za pokladem Andělského mlýna. Vše s reálnými fotografiemi národního parku. „Chtěla jsem vytvořit svým příznivcům jakousi nadstavbu, když s nimi nemohu být v terénu tak alespoň on-line. Příběh mlýna je smyšlený, možná o to napínavější a hráči v něm poznávají i krásy Podyjí. Na konec se musí každý propracovat sám,“ neprozradila Králová jaký poklad na konci hráče čeká.

Jen těžko vybírá své nejoblíbenější místo v Podyjí. „Každý kout je krásný, nejčastěji ale snad chodím na Kraví Horu v blízkosti Znojma. Nevynechala bych ani všechny vyhlídky nebo žlutě značenou trasu, která vede až k Papírně, bývalému mlýnu pod vinicí Šobes.

V unikátní krajině Podyjí neváhá i přespat. „Poslední silný zážitek mám z léta, když padaly perseidy, přespala jsem na Kraví hoře pod širákem. Jenže tu noc kobylky cvrlikaly tak silně, že spát se vůbec nedalo. Tak jsem už brzy ráno sledovala nádherný východ slunce z vyhlídky Sealsfieldův kámen s pohledem na údolí Dyje se znojemskou vodní nádrží,“ podělila se Králová o zážitek.

Do dříve zapomenutého kraje Národního parku Podyjí už podle ní míří více turistů než dřív. „Ráda bych, aby se víc zapracovalo na posílení úcty k přírodě, mnohdy jsou cesty lemované odpadky a to je škoda,“ pokrčila rameny Veronika Králová.