Poprvé od vzniku modelu se tam lidé dozvědí, jestli exponát uvnitř něco skrývá. Do jeho útrob se podívají speciální kamerou. „Záznam budeme přenášet na obrazovky. Pokud bude prázdný, vložíme do něj něco pro další generace my,“ řekl za Moravské zemské muzeum Petr Kostrhun. Příchozí budou mít v úterý možnost napsat vzkaz. Nádobu se zprávami potom vloží do modelu.

Při úterních oslavách nebudou chybět ani prvomájové polibky, tentokrát s netradiční kulisou čtyřmetrového chobotnatce. Dopolední program bude věnován především dětem. „Přesunou se s námi do doby kamenné. Vyzkouší si třeba lukostřelbu nebo rozdělat oheň,“ sdělila vedoucí dětského oddělení Moravského zemského muzea Sylva Brychtová.

Kromě preventivní prohlídky už model zažil třeba požár nebo několik stěhování. Poprvé ho lidé viděli na brněnském výstavišti před devadesáti lety. Na modelu se tehdy finančně podílela obuvnická firma Tomáše Bati. Mamut byl tehdy hlavním prvkem výstavy, která připomínala objev lovce mamutů i mamutí kosti staré třicet tisíc let, který se podařil Karlu Absolonovi.

Záhy po otevření expozice se stal chobotnatec nejnavštěvovanějším objektem na brněnském výstavišti. Výstava byla dokonce otevřená i v době německé okupace. Po konci druhé světové války ale původní model poničili vojáci Rudé armády.

V šedesátých letech Brňané vybudovali nový pavilon v Pisárkách, kde při otevření nové výstavy stál nástupce původního modelu. Na konci šedesátých let jej omylem zapálili filmaři, mamutovi ale shořela pouze část srsti, kterou nahradili novou, nehořlavou.

Před šestnácti lety k velikánovi přidali společníka mládě mamuta, které financovala stejná obuvnická firma jako původní model.

Od konce druhé světové války si model mamuta prohlédlo přes dva miliony návštěvníků. Stal se tak místním symbolem. „V Anthroposu jsem byla jako malá se školou. Mamuta si pamatuji dodnes, zbytek výstavy už tolik ne,“ popsala zážitek Brňanka Eva Veselá.