„Vždycky poznám, když bříza začne kvést. Mám alergii i na prach a zvířecí srst, ale reakce na břízu je nejsilnější. Když kvete, slzí mi oči, smrkám a kvůli ucpanému nosu nemůžu spát. Je to jako rýma, které se nejde zbavit," vyjadřuje své pocity jeden ze znojemských alergiků Roman Ryšánek.

Bříza je v současné době dominantním vzdušným alergenem i ve středních a nízkých polohách. Podle pylové informační služby, která sleduje obsah pylu v ovzduší, je bříza od minulého týdne hlavním nepřítelem alergiků a bude jím v nejbližších dvou týdnech na celém území České republiky, kdy tento vzdušný alergen dosahuje vrcholu.

„Každý alergik reaguje jinak, takže není možné říct, který alergen je nejhorší. Ale obecně patří pyl břízy k těm agresivnějším," varuje před břízou lékař z Pylové informační služby Ondřej Rybníček.

Pylovou alergii nelze vyléčit, pouze zmírnit braním léků a dodržováním několika zásad. Odborníci doporučují omezit pobyt venku v poledne a za slunečných a větrných dnů. Naopak příznivé jsou pro alergiky rána.

V časných hodinách je totiž koncentrace pylů v ovzduší nejnižší. Vhodné podmínky pro pobyt venku jsou také krátce po dešti. „Lidé trpící alergií by se měli vyhýbat okrajům lesů, které fungují jako pylový filtr, a raději pobývat uvnitř lesa a u vodních ploch s písčitým nebo kamenitým břehem. Během pylové sezóny doporučuji co nejméně větrat nebo opatřit okna speciální protipylovou sítí. Vyplatí se také investovat do čističky vzduchu s pylovým filtrem," radí alergikům doktorka Blanka Haindlová.

Během květu rostlin jsou pylová zrna roznášena po okolí větrem nebo i hmyzem, a to až do vzdálenosti několika kilometrů.

Každý pyl má svou sezónu, přičemž obecně řečeno kvetou na jaře dřeviny, v létě trávy a na podzim plevely. Kromě pylu bříz varuje teď Pylová informační služba i před nástupem jasanu, jilmu a vrby, zvláště v teplejších dnech. Naopak pylu olše začne v nižších polohách již ubývat a doznívá i sezóna lísky.

Předpoklady pro vznik alergie jsou vrozené. Nemusí se ale projevovat už od narození. Mohou se rozvinout během života přispěním vnějších faktorů, jako je kontakt s alergeny, infekce nebo stres.

TOMÁŠ HAMBÁLEK