Hrkaček, řehtaček a klapaček se chopili na Zelený čtvrtek kluci v mnoha vsích na Znojemsku. Mnohem víc si jich na pondělí chystá pomlázky. Lidových zvyků spojených s Velikonocemi, ale jinak lidé na Znojemsku mnoho nedodržují.

„Hrkání nahrazuje od večera Zeleného čtvrtku do Bílé soboty zvonění kostelních zvonů, které v tyto dny mlčí. Na Vranovsku je to zvyk, který třeba v Šumné nebo Štítarech žije spontánně, v dalších obcích jsme jeho oživení napomáhali, “ řekl vranovský děkan Marek Dunda.

Zvuk řehtaček a trakačů místo zvonů se nerozléhá všude. „Děti z rodin věřících, kteří pravidelně chodily hrkat, už odrostly. Dnes se v obci od tradice upustilo,“ řekl starosta Hnanic Jiří Musil.

Poměrně málo hrkačů se v posledních letech scházelo také v Banticích. „Letos jich už ale zase přibyde. V obci je hodně mladých rodin, proto se kluků schází a domlouvá víc,“ řekl starosta Bantic René Remeš.

Připomněl také další tradici, kterou Bantičtí drží. „V sobotu bývá klapání, kdy skupiny koledníků chodí dům od domu pro výslužku. Podobný zvyk dodržují i v některých okolních obcích,“ dodal Remeš.

Menší rozšíření velikonočních obyčejů na Znojemsku souvisí podle odborníků s tím, že do regionu je mnoho obcí zcela nebo zčásti dosídlovaných po druhé světové válce.

„Přišli lidé nejen z různých koutů republiky, ale třeba i Češi z Ukrajiny a podobně. Všichni si s sebou přinášeli svoje zvyky, které z počátku dodržovali v rodinách. Postupem času ale zanikaly a s nimi i tradice,“ řekl etnograf ze znojemského muzea Jiří Mačura.

Připomněl, že lépe zvyky přežily tam, kde do obce přišli lidé z jedné oblasti nebo několika blízkých si vesnic.

„Příkladem mohou být Bantice, kde je stále živé létání čertů, předvánoční zvyk z Valašska, který se dosud zachoval prakticky v původní podobě,“ dodal Mačura.

Hrkání a pomlázka patří k hlavním dochovaným zvyklostem nejen na Znojemsku. „Najdeme je po celé Moravě, pomlázka je samozřejmě oblíbená i ve městech, i když už nabyla jiné povahy a významu. Je to zvyk, který v různých podobách najdeme i u některých jiných Slovanů. U nás je ale zajímavé a ojedinělé, že se z pondělka stal fakticky hlavní velikonoční svátek,“ podotkl Mačura.

Ze zvyků, které již příliš rozšířené nejsou, připomněl vyřezávání jarních píšťalek a pletení vlastních pomlázek. „Někde také děti v pondělí hledaly dárečky od velikonočního zajíčka, což je ale zvyk přenesený až v devatenáctém století z Německa,“ doplnil.

Bohatší lidové tradice žijí na Znojemsku spíš o Vánocích. V Banticích létají před Mikulášem čerti, ve Vratěníně se na Štědrý večer lidé schází k vyhánění oveček a počátkem ledna pořádá už několik let Spolek přátel Hroznové kozy obnovenou hotařskou tříkrálovou koledu. Spolek se na obnovu lidových tradic, spojených s vinařským rokem, cíleně zaměřil a pořádá i několik dalších akcí během roku.

Jednu muzikantskou tradici chce o letošní velikonoční neděli založit Jiří Ludvík s cimbálovou kapelou.

„Chystáme obnovené velikonoční pásmo barokních a lidových duchovních skladeb. Chci v tom pokračovat i v dalších letech. Krásné duchovní velikonoční hudby je spousta, ale zejména ve Znojmě se moc nehraje,“ řekl Jiří Ludvík.