Nápadně různorodá kritéria zřejmě vedla úvahy znojemských radních, když škrtali v žádostech o příspěvky pro kulturní a společenské aktivity různých spolků a organizací. Přispět na opravu rozvalených zdí židovského hřbitova odmítli, Jihomoravskému muzeu seškrtali peníze na polovinu. Krátili i žádosti Okrašlovacího spolku.

Židovská obec se na radnici obrátila kvůli padající ohradní zdi hřbitova. „Pečujeme o něj, ale ničí ho vandalové a padají zdi. Hřbitov navíc není památkově chráněný, proto nemám jinou možnost, než žádat o tuto formu podpory. Žádali jsme o příspěvek na postavení padlých pomníků a o opravu zhroucené zdi. Netušil jsem, že již radní rozhodli, na příští týden mám domluvené jednání s místostarostou města. Uvidíme, jestli přinese nějaký výsledek,“ řekl Jaroslav Klenovský, který má hřbitov na starosti. Jak dodal, židovská obec získala dotaci necelého půl milionu korun na obnovu zeleně, kterou provede letos.

Nepříjemné překvapení přineslo rozhodnutí radních ředitelce Jihomoravského muzea Vladimíře Durajkové. „Žádali jsme celkem sto devadesát tisíc korun například na oblíbenou Muzejní noc, příspěvek na výstavy či vydání publikace ke sto čtyřicátému výročí železnice. Kulturní komise navrhla, abychom podobně jako v předchozích letech, dostali sto šedesát tisíc korun,“ uvedla ředitelka.
Rada nakonec posílá do zastupitelstva návrh jen na osmdesátitisícovou dotaci. „Zřejmě nevydáme ani brožuru k výročí drah, ani německou mutaci nové brožury o Domu umění. Omezíme nejspíš i letní vystoupení v Domě umění. Pokusíme se shánět další peníze, ale třeba od kraje, našeho zřizovatele, to půjde těžko,“ dodala ředitelka.

Zklamání přinesl výrok radních i předsedovi Okrašlovacího spolku Otto Boudovi. „Připravujeme publikaci k letošnímu stoletému výročí stavby evangelického kostela a na pořízení pamětní desky znojemskému rodákovi, sochaři Hugo Ledererovi. Na první projekt jsme místo čtyřiceti tisíc dostali dvacet, na druhý místo třiceti deset,“ sdělil Bouda.

Oba záměry hodlá spolek naplnit, musí ale slevit ze svých plánů. „Nezbude nám než omezit rozsah chystané publikace, což je kvůli rozsahu a kvalitě získaných podkladů jednoznačně škoda,“ dodal předseda spolku.

Radní naopak našli peníze na podporu publikace Pyramidy a obři nebo na další díl knížky o historii znojemského okurkářství. Za tou přitom stojí z vydírání obviněný vydavatel regionálního týdeníku, který je přes své spolupracovníky blízký znojemské sociální demokracii.

Podle mluvčího rady Pavla Jajtnera radní škrtali kvůli prázdné městské kase. „V rámci velmi redukovaného rozpočtu se jedná o kompromis, který přirozeně nemůže naplnit potřeby všech žadatelů. V dalších případech podpořila projekty, které prezentují region i ze zcela jiného úhlu,“ argumentoval mluvčí.

Zcela jiný pohled na historii nejen Znojemska předkládá například knížka Pyramidy a obři. Její tvůrci dostali od města třicet tisíc. Podle historika Jiřího Kacetla jde ale o dílo, které dobrému jménu města příliš nepomůže. „Kroutí nad tím hlavou i kolegové z historického ústavu Masarykovy univerzity. Je to hraní si na vědu. Znojmo tím možná pozornost získá, ale rozhodně nebude pozitivní. Pro svou propagaci navíc nepotřebuje žádné pohádky, protože má svou reálnou historii,“ podotkl Kacetl.

Radní také doporučili poslat sto tisíc na organizaci dalšího ročníků pěveckých kursů organizovaných Jakubem Pustinou, padesát tisíc dostane sdružení Znojemská okurka na další díl publikace o dějinách okurkářství a činnost spolku. Ve shodě se svými předchůdci v minulých letech pokračují radní v podpoře archeologických výzkumů na Hradišti, na které posílají pětačtyřicet tisíc, sto tisíc pak doporučili zastupitelům schválit na osvědčený letní Šramlfest.