Studii, odmítající projekty větrných elektráren v regionu, zveřejnili na webových stránkách Znojma městští radní. Starostové některých obcí, které přípravy staveb větrných parků projednávají, na studii reagují rozporuplně. Shodují se na jednom: projekty prospějí jejich pokladnám.

Dokument nechala zpracovat Komise městské rady pro životní prostředí. Podle radního Jiřího Kacetla, který studii inicioval, je navrhované projekty větrných parků nutné posuzovat s ohledem na celý region, ne jen ve vztahu k obci, kde je hodlají investoři postavit.

„Studii zpracovala autorizovaná architektka Ludmila Bínová, která Znojemsko rozděluje do čtyř stupňů ochrany krajinného rázu. Ani v jednom autorka nedoporučuje stavbu výškových industriálních staveb,“ sdělil Kacetl.

Nejostřeji hodnotil studii, posuzující zejména vliv elektráren na ráz krajiny, starosta Břežan Josef Rebenda. U Břežan stojí zatím jediné větrné elektrárny v regionu.
„Jsou to jen čistě subjektivní názory architektky, která dokument zpracovala. Jsou to vyhozené peníze,“ zlobil se starosta.

Odmítl i to, že by stavba elektráren byla věcí širšího regionu. „Až nám budou znojemští radní posílat tři miliony ročně, pak nic stavět nemusíme. Jinak ať se starají sami o sebe a nemluví nám do našich věcí,“ dodal Rebenda.

Smířlivěji mluvil Jiří Peřinka, starosta Vranovské Vsi, kde, kvůli kritice části obyvatel k záměru postavit větrný park, vyhlásili místní referendum. „S názory vyslovenými ve studii mohu souhlasit, ale nijak neřeší zásadní problém, který jako starosta mám, totiž nedostatek peněz v obecní kase,“ řekl.
Lidé ve Vranovské Vsi na jaře sice v referendu záměr odmítli, ale přišlo jich hlasovat málo.
Místní referendum o plánu postavit u obce větrnou elektrárnu vyhlásilo i zastupitelstvo v Lesné.

„Reagovali jsme na kritiku sdružení Přátelé Podyjí, které tvrdilo, že lidé neměli informace. Bylo pro nás zadostiučiněním, že referendum mělo kladný výsledek,“ řekl starosta Lesné Antonín Kubiš.

K závěrům studie byl zdrženlivý. „Jedna komise zasedne a napíše jeden názor, pak přijde jiná a napíše pravý opak. Pro obec stavba znamená finanční přínos, “ dodal Kubiš.

Komise pro životní prostředí znojemské městské rady, podle Kacetla, zadala zpracování studie právě kvůli přibývajícím plánům na budování větrných parků. „Vysoké stožáry větrných elektráren jsou pro velmi málo industrializovanou krajinu Znojemska cizorodé,“ řekl Kacetl.

Jihomoravský krajský úřad za posledních pět let posuzoval šestadvacet záměrů na stavbu větrných elektráren. Znojemska a Krumlovska se jich týká jedenáct.