„Cílem projektu Otevřená radnice je naplnit slib daný před volbami voličům a poskytnout občanům Znojma vyšší míru otevřenosti, informovanosti a veřejné kontroly městské správy. Základními pilíři projektu Otevřená radnice jsou otevřenost a transparentnost. Princip otevřenosti chce radnice naplnit mimo jiné zavedením institutu veřejná diskuze s občany nad nejzásadnějšími investicemi města," slíbil před dvěma roky starosta Vlastimil Gabrhel.

Jak nyní doplnil, pro veřejná projednávání neexistují přesná pravidla. Poprvé vlastní know-how vyzkoušelo vedení radnice při veřejném projednání projektu regenerace ulic městské památkové rezervace v okolí Divišova náměstí. Projednání se tehdy účastnilo několik desítek lidí.

Informace o tom, že město hodlá zapojit občany Znojma i do přípravy dalších projektů, se objevila na webu radnice v polovině minulého týdne. Pro Znojemský deník Rovnost zprávu okomentoval politolog Jaromír Příkazský.

„Veřejné projednávání a diskuze jsou samozřejmostí a jedním z principů demokracie. Nejedná se o nic převratného, nového nebo neobvyklého. Podobná prohlášení jsou populistickými gesty. Podstatné jsou totiž výsledky diskuze a jejich zohlednění v konečném rozhodování, nikoli pouze samotné veřejné diskuze," uvažoval Příkazský.

Jeho slova potvrdil i opoziční zastupitel Jiří Kacetl, který sice vstřícný krok radnice vítá, ale má dojem, že kompromisy s občanskou společností jsou pro radnici takřka nemožné.

„Veřejné projednání plánované rekonstrukce Divišova náměstí bylo dobře zorganizované, nicméně vypořádání připomínek mě přesvědčilo o tom, že vše běží ve starých kolejích. Pokud by radnice svůj záměr myslela vážně, pak by jistě přistoupila na kompromisní řešení i v projektu revitalizace parku," podotkl Kacetl, který radě města již před dvěma roky předložil odborně podloženou oponenturu zmiňovaného projektu.

Podle zastupitele Kacetla se celý rok nic nedělo a projektové práce architekti dokončovali bez ohledu na jejich kritiku.

„Petici Petra Lazárka, která směřovala proti způsobu revitalizace s tisícem podpisů, pan starosta verbálně popíral. Poslední pokus o dohodu v rámci pracovních skupin skončil rovněž naprostým krachem. Úhybem od odborných argumentů k prostému politickému osočování samotné podstaty a smyslu občanských spolků z úst doktora Bohumila Samka, příznivce znojemské ČSSD," uvažoval Kacetl.

Proto prý vnímá tento krok radnice jako neupřímný. „Jako snahu zalíbit se voličům před blížícími se komunálními volbami," nastínil Kacetl.

Jak se však nechal slyšet starosta Vlastimil Gabrhel, zapojení obyvatel města do veřejných projednávání je zcela zásadním a průlomovým moment. „Dosavadní praxe zatím byla taková, že lidé si zvolili v komunálních volbách své zástupce a ti sami rozhodovali o nejdůležitějších věcech. Mohlo se stát, že projekt pro obnovu parku předchozí vedení radnice neprojednalo v dostatečné míře, že vedení města zadlužilo svými investicemi budoucí generace, aniž by o tom kdokoliv věděl," zakončil starosta.

Blíž lidem se snažilo dostat i minulé vedení radnice. Starosta Petr Nezveda se na setkáních s občany nechával inspirovat názory obyvatel Znojma a vysvětlovat záměry radnice. Po několika schůzkách, na kterých většinou převládaly emoce nad rozumnými požadavky či argumenty,od nich vedení města ustoupilo.