Jednu dřevěnou sochu v životní velikosti, které tvoří nejčastěji, Lichevník vyřezává týden či dva. „Začínám motorovou pilou, pak přijdou ke slovu různé frézky a nakonec dlátka. Vždy záleží na tom, jak detailně má být socha propracovaná. Když mohu, třeba u soch pro znojemský betlém, docela rád si s detaily hraji,“ říká devětatřicetiletý řezbář.

K řezbářství podle něj člověk musí mít talent. „Člověk musí mít představivost a než poprvé řízne, musí si pořádně promyslet, co dělá. Jako mnozí jíní řezbáři jsem začal sochou medvěda. Povedla se mi a nakonec se i prodala, což mě potěšilo,“usmívá se Lichevník.

Vyzkoušel ještě pár dalších postav a pak si troufl na svůj první betlém. „Viděl jsem je v některých městech, tak jsem si řekl, že by byl pěkný i ve Znojmě. Začal jsem před třemi lety. Teď už má betlém další postavy a další přibývají, letos je to například první ze Tří králů,“ podotýká Lichevník tím, že druhé dva doplní příští rok. A dodává, že betlémů tvoří více. „Teď dodělávám svatou rodinu pro jedno město na Vysočině. Zájem o velké dřevěné betlémy totiž roste,“ říká Lichevník.

Právě za betlém, který městu věnoval, i za sochy, které tvoří pro dětskou stezku v Gránickém údolí, dostal Lichevník od znojemských radních letošní cenu města. „Potěšilo a překvapilo mě to. Velmi si té ceny vážím,“ zdůrazňuje Lichevník.