Lidé na jižní Moravě, kteří touží najít své dávné předky, už nebudou muset strávit hodiny nad zažloutlými listy matričních záznamů. Bude jim nově stačit pouze se v klidu domova připojit na internet.

Odborníci z Moravského zemského archivu totiž nyní převádějí matriky do digitalizované podoby, aby je mohli pro všechny zájemce o rodokmeny zveřejnit na webu.

„Digitalizaci matrik bychom měli dokončit do dvou let. Týká se to matrik jak z nynějšího Jihomoravského kraje, tak i Vysočiny a Zlínského kraje, které rovněž pod nás spadají,“ řekla ředitelka Moravského zemského archivu v Brně Kateřina Smutná.

Do rozsáhlého projektu se dále zapojily nejen Státní oblastní archivy v Plzni a v Třeboni, ale i příhraniční archivy v Dolním a Horním Rakousku a v Bavorsku. Jihomoravané tak budou mít možnost bez problémů vypátrat své prapředky, kteří kdysi ve velkém počtu přicházeli právě z těchto končin.
Svůj původ se snažil usilovně vystopovat i Jiří Morysek z Dobšic u Znojma.

„Začal jsem rodokmen zpracovávat ještě za bývalého režimu a pracoval jsem na něm průběžně celé roky,“ upřesnil Morysek.
Nyní by mohl on i stovky dalších nadšenců díky projektu Moravského zemského archivu ušetřit spoustu námahy a hlavně času. Nebudou muset vážit cestu do českých i zahraničních archivů nebo čekat, až se uvolní místo ve studovně. Budou mít možnost bádat nad svým původem kdykoliv.
„Pokud bude možné se z domova přes internet dostat do archivů, určitě to budou lidé využívat. Ušetří to spoustu času,“ dodal Morysek.
Nový projekt Moravského zemského archivu vítají i historici.

„Myslím si, že díky digitalizaci matrik i jiných písemných pramenů se výrazně zlepší podmínky pro bádání nejen laiků, ale i odborníků,“ uvedl historik Demeter Malaťák.

Pokud někdo touží začít se stopováním svých předků, musí počítat s tím, že v archivech se nacházejí pouze matriční záznamy starší sta let.
Matriky mladšího data najdou lidé na městském či obecním úřadu a zájemce o jejich prozkoumání musí mít buď písemné zmocnění, anebo doklad, který dokazuje příbuzenství s hledaným člověkem. Pokud člověk není zrovna šlechtic, většinou se při hledání svých předků nedostane dále než do sedmnáctého století.

„Nejstarší dochované matriky v českých zemích totiž pocházejí z doby třicetileté války z první poloviny sedmnáctého století. Jen zcela výjimečně se nám dochovaly části matrik ze starší doby,“ objasnil archivář Ivan Štarha z Moravského zemského archivu v Brně.