Podle šéfa finančního výboru Ludvíka Hekrleho (KSČM) odpovídá rozpočet předpokládaným příjmům města. „Letošní rozpočet výrazně narostl díky příjmům z prodeje bytů. Příští rok prodeje takové nebudou a nejsou a nebudou ani jiné zdroje, proto se tomu musí přizpůsobit i výdaje," podotkl Hekrle.

Za úsporný a realistický považuje rozpočet místostarostka Olga Štefaniková (ANO). „K připravenému rozpočtu jsme se vyjadřovali a přednesli své připomínky. Předpokládám, že k některým záměrům město nakonec získá přislíbené dotace a mnoho věcí se pak bude řešit rozpočtovými opatřeními během roku. Protože začíná také nové dotační období, věřím, že začneme chystat jednotlivé projekty v souladu s naším programem," naznačila vyhlídky na další roky místostarostka.

Právě projekty a dotace nejvíce postrádá někdejší starosta a nyní opoziční zastupitel Petr Nezveda. „Překvapilo mě, jak nízký a udržovací tento rozpočet je. Na první pohled je zřejmé, že v něm chybí dotace, což byl důvod vysokých rozpočtů v našich letech," připomněl Nezveda předminulé volební období, kdy město hospodařilo i s miliardou. Jeho nástupci ovšem projekty tehdejší radnice posléze často označovali za marnotratné.

Další opoziční zastupitel Karel Fiala (Pro Znojmo) považuje rozpočet za výsledek systémového selhání. „Radnice nepřipravovala projekty dopředu, a proto nemá dotace a rozpočet je tak nízký," kritizoval Fiala s tím, že ho bude zajímat také podrobnější informace o příspěvkových organizacích, jako je správa majetku či Městská zeleň. „Z rozpočtu jim jde ke stovce milionů, ale víc nevíme, proto budeme žádat větší vhled do jejich fungování," dodal Fiala.

Lídra lidovců Pavla Jajtnera bude zajímat vztah rozpočtu k programovému prohlášení nové rady města. „Rozvoj města se odvíjí od projektů a získaných dotací. Bude mě zajímat, zda rada s něčím pro příští rok počítá. Navíc v rozpočtu klesly příspěvky pro řadu organizací, například Červený kříž přišel o dvě stě padesát tisíc, což pro ně může mít likvidační následky," poukázal Jajter.