Šetřit, škrtat, splácet. Tak zní motto, které si znojemští radní mohli zapsat do záhlaví návrhu městského rozpočtu na příští rok. Škrtací kůra a další omezení investic má podle představitelů města pomoci zacelit díry ve znojemské kase. Návrh přesto znovu obsahuje kontroverzní a v regionu ojedinělé příspěvky lokálním médiím. Proti minulým rokům se město nejspíš vyhne rozpočtovému provizoriu.

„Příprava rozpočtu vyžadovala dva měsíce soustavného úsilí. Protože nastoupilo vedení města, které chce pracovat, bylo naším cílem vyhnout se rozpočtovému provizoru. Díky týmu lidí, jenž pomáhal rozpočet skládat a také koaličním partnerům jsme mohli vše připomínkovat a včas předložit,“ řekl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Návrh rozpočtu zveřejnila radnice v pátek. Zítra jej projednají radní a třináctého prosince zastupitelé. „Rozpočet je letos investičně chudý, hodně si totiž vezmou už nezbytné splátky úvěrů. Na rozdíl od předchozího vedení také chceme hospodařit vyrovnaně a splácet, abychom městské finance stabilizovali,“ dodal Gabrhel s tím, že podrobnosti rozpočtu představitelé města okomentují ve středu.

Ze zveřejněného návrhu plyne, že město počítá s příjmy osm set šedesát milionů korun a výdaji osm set osm milionů. Splátky spolknou přes padesát milionů. Největší investicí bude dostavba pavilonu pro domov důchodců za devadesát milionů korun.

Lidé ve Znojmě mohou nyní k rozpočtu posílat připomínky, případně s nimi vystoupit na zastupitelstvu. Podle opozičního zastupitele Jiřího Kacetla je ovšem složité se v předloženém dokumentu vyznat. „Chybí přístupnější prezentace a vysvětlení celého rozpočtu. Mnohé položky jsou také obecné a málo pochopitelné. Už po prvním prolistování návrhu jsem si vypsal mnoho věcí, které si nechám od úředníků vysvětlit,“ podotkl Kacetl.

Nelíbí se mu například roztroušené položky na vzdělávání, školení, nákupy služeb či pohoštění. „Je jich tam mnoho a často ve statisícových sumách. V letech krize a škrtů bychom měli šetřit i na tomto,“ upozornil zastupitel.

Výhrady má i k osmi stům tisícům korun, které město hodlá rozdělit mezi místní soukromé rádio a dva lokální týdeníky. „To už jsou peníze, za které se ve městě dá opravit povrch jedné ulice. A to by byl nesporně užitečnější výdaj, kterých jsem v rozpočtu našel na první přečtení málo,“ dodal zastupitel.

Jak Znojemský deník informoval již při schvalování podobných příspěvků v letošním roce, Třebíč a Břeclav nic takového v rozpočtech nemají. Podobně je tomu v dalších městech na Znojemsku. „Platíme pouze městský zpravodaj. V médiích inzerujeme jednorázově, žádnou částku na média v rozpočtu nemáme,“ sdělil starosta Miroslavi Augustin Forman.

V Moravském Krumlově je situace obdobná. „Vydáváme své Moravskokrumlovské noviny, vychází zde místní čtrnáctideník. Příležitostně inzerujeme v něm i dalších médiích, ale žádný pravidelný prostor pro prezentaci si neplatíme. Ani o tom neuvažujeme,“ uvedl starosta Tomáš Třetina.

Starosta Znojma Gabrhel vyčleněné sumy hájil. „Máme je tam proto, abychom mohli informovat o akcích, které se ve Znojmě dějí a město je podporuje. Naše Znojemské listy vychází jako měsíčník, proto chceme informovat i prostřednictvím dalších médií, “ řekl Gabrhel s tím, že zvolená forma je pro město levnější, než jednorázové objednávky.

Znalci světa médií přístup znojemské radnice, která sumy až kolem osmi set tisíc korun posílala stejným médiím i za předchozích vedení města, již dříve kritizovali. „V momentě, kdy má radnice vlastní periodikum, které zdarma rozdává do domácností, může být placená inzerce v soukromých novinách neúčelně vynaloženou investicí. Je ovšem pravda, že jde o ryze obchodní vztah, který by na novináře těchto novin neměl mít vliv. Vše se dá vysledovat podle toho, jak zaplacená média informují o různých kauzách,“ nastínil již dříve asistent katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity Rudolf Burgr.