Deníku Rovnost si postěžoval sám šerif chatové osady Vítězslav Frank. „To, co tady bylo v polovině září, to byl hnus, kvůli kterému odjíždějí chataři domů, protože se tady nedá vydržet. O rybařině nemluvě. Voda hnije a odporně páchne. Na hladině jsou zelenomodré puchýře hnijící na hladině. Nic se s vodou neděje a řekl bych, že je to rok od roku horší,“ řekl Frank.

Stav, ze září potvrdil i chatař Zdeněk Brabec. „Situace trvala téměř celý měsíc. Máme chatu ve druhé řadě, ale smrad, jako kdyby do vody někdo v Podhradí lil výkaly, byl skutečně silný. Rybáři tahali z vody zelené kapry, které si s nadsázkou řečeno asi dělali na modro se sklenkou červeného. Naše chata je situovaná směrem na Jazovice,“ přiblížil Brabec.

Povodí Moravy tvrdí, že se sinicemi nelze v současní době nic dělat. „Nádrž Vranov pravidelně sledujeme. Na profilu Farářka, v ústí nad Bítovem, byl celé léto masívní sinicový květ. Pokud je sinic velké množství, vytváří se na hladině tlustá vrstva, která se následně koncem léta rozkládá. Rozkládající se hmota sinic silně zapáchá, pach připomíná rozklad ryb. Jenže bohužel v současnosti neexistují metody, jak se s takto masívním výskytem sinic vypořádat,“ konstatoval mluvčí Povodí Petr Chmelař.

Ilustrační foto.
Krum zvítězil v Praze mezi malými pivovary. Je nejoblíbenější

Povodí Moravy v minulosti zkoušelo různé metody, jak vodu zkvalitnit. „V rámci výzkumu jsme zkoušeli třeba prokysličování vodního sloupce v lokalitě u vodárenského odběru Štítary kvůli zlepšení kvality odebírané vody. Přímo na sinice opatření nebylo cíleno. Okysličování se stejně ukázalo jako neúčinné,“ řekl Chmelař.

V oblasti Bítova před lety Povodí v rámci tohoto projektu nasadilo loď, určenou přímo ke sběru masy sinic. „To proto, abychom si ověřili, zda lze touto metodou odstranit havarijní stav v oblasti kvality vody. I to se ale ukázalo jako neúčinné,“ naznačil mluvčí.

Podle Chmelaře jde o chemický problém. „Fosfor, ze kterého sinice rostou, pochází nejenom z pracích prostředků, ale například i z tablet do myček a hlavně ze záchodových vod, protože lidské tělo přebytečný fosfor vylučuje v relativně velkém množství. Část fosforu pochází i ze zemědělských hnojiv. Fosfátové prací prášky už byly zakázány, tablety do myček ale pořád fosfor obsahují,“ vysvětlil.

Znojemský starosta Jan Grois (vlevo) a starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.
Špinavá kampaň ve schránkách obyvatel Znojma: Grois a Třetina si jdou po krku

Do vranovské nádrže se fosfor dostává z povodí Dyje, které je značně rozsáhlé. „Většina obcí dosud nemá účinné odstraňování fosforu na čistírnách odpadních vod, mnoho obcí stále nemá čistírnu vůbec žádnou. Řešení celého povodí je otázkou desítek let a miliardových investic ze strany těchto obcí,“ sdělil Chmelař.

Ani to ale nemusí stačit, aby se ve všech obcích fosfor důkladně odstraňoval. „V současnosti totiž legislativa dostatečné odstranění fosforu z odpadních vod paradoxně nepožaduje, takže odstraňování fosforu se ani na čistírnách menších obcí nezavádí. Přitom dodatečné odstranění fosforu z odpadních vod představuje minimální náklady a pohybuje se v řádu desítek haléřů na metr krychlový vyčištěné vody, maximálně však kolem jedné koruny. To je zanedbatelná částka ve srovnání s náklady na řešení odstranění důsledků eutrofizace, či snižování koncentrací fosforu v povrchových vodách. Zde ty náklady mohou dosahovat až desetinásobku. Přitom každý původce odpadních vod má zákonnou povinnost likvidace – odstranění znečištění z vypouštěných odpadních vod,“ uzavřel Chmelař s tím, že všichni se mohou snažit snižovat produkci odpadu, snížit produkci přípravků, které obsahují vysoké koncentrace fosforu.