Opis dokumentu je uschován ve znojemském Jihomoravském muzeu. „V říjnu 1853 pomník dostavěli a k jeho základům ukryli dokument s informacemi o jeho vzniku a stavbě,“ uvedl historik muzea Jiří Kacetl.

Pamětní listinu, která byla dlouhá desetiletí ukryta ve skleněném obalu a v kamenné schránce, podepsali při slavnostním odhalení pomníku všichni význační hosté, kteří se v roce 1853 slavnostního aktu zúčastnili. „Byli to třeba moravský zemský místodržitel, vysocí důstojníci císařského vojska a další osobnosti. V dokumentu je popsán celý postup ceremoniálu. Po podpisech byl dokument vsunut do skleněného obalu, tak pak vložen do kamenné schránky a ta potom vsunuta do základů. To jsme si s restaurátory příliš nedovedli představit, jak mohli vložit kámen do základů, když už pomník stál. A tady máme odpověď. Pomník stál, byl zahalen velkým plátnem, pomník požehnali, poklepali kladívkem a vložili v kamenném sarkofágu do jakési kapsy v základech. Dodatečně to pak zadláždili,“ dodal Kacetl.

Skleněná trubice ukrývá pergamen omotaný šňůrkou a zřejmě i opatřený pečetí. „Blíže budeme vše moci prozkoumat až později, jakmile vše restaurátoři prozkoumají. Obsah dokumentu ale známe díky tomu, že se zachoval jeho opis,“ sdělil historik.

Ten nyní předpokládá, že by původní skleněné pouzdro zůstalo po svém otevření již v muzeu a na dokument by muzeum pořídilo repliku s opisem staré listiny a další zprávou o nynější rekonstrukci památníku,“ doplnil Kacetl.

Český překlad pamětní listiny z Kopalova památníku

Léta Páně 1853 za slavné vlády Jeho c. k. Veličenstva Františka Josefa I., císaře rakouského, dne 16. října, tj. 22. neděli po letnicích, byl na tomto místě na dohled od královského města Znojma slavnostně odhalen současný pomník, o jehož účelu, založení a dokončení včetně všech okolností a vztahů bude dále v této listině, vložené do základů pomníku, podána pravdivá a věrohodná zpráva.
Pomník byl postaven k uctění hrdiny od Santa Lucii a Vicenzy, Karlovi Kopalovi (Carl von Kopal), císařsko-královskému plukovníkovi 10. pluku polních myslivců, rytířovi vojenského řádu Marie Terezie a rakouského řádu Leopoldova, patriciovi svobodných měst Rjeky a Bukaru (italsky Fiume a Buccari), který se narodil 3. února 1788 ve Ctidružicích u Znojma a zemřel 17. června 1848 ve Vicenze na následky velkých poranění, která utržil jako věrný stoupenec císaře a vlasti v boji proti věrolomnému sardinskému králi a jeho rebelským stoupencům na hoře Monte Berico.
Pomník byl vystaven díky nadšenému úsilí občanů – vlastenců, kteří ctí válečnou slávu synů své vlasti. Mezi četnými přáteli oslavovaného Karla Kopala zaujal ústřední pozici výbor, který vytvořili František Doležal, rentmistr města Znojma, Mathias Elsinger, obchodník a měšťan ve Vídni, Wilhelm Haßfurter, c.k. koncipista u dvora ve Vídni, a Franz Perintzer, c.k. polní kaplan, všichni Moravané, jejichž pílí a za nejvřelejší pomoci Jeho Excelence c.k. polního maršál-poručíka Kempena von Fichtenstamm se podařilo shromáždit šlechetné příspěvky na realizaci tohoto pěkného díla a dovést vše do zdárného konce.
Právě dokončený pomník má podobu štíhlého obelisku z žuly, pocházející z kamenolomu u Studené. Úpravu obelisku provedl kamenický mistr Matyáš Novotný. Na čtyřech stranách kamenného hranolu jsou níže situovány jednoduché věnovací nápisy, výše pak obelisk zdobí bronzové trofeje z výzbroje c. k. polních myslivců. Vrchol obelisku korunuje bohyně vítězství, vznášející se na blýskavé kovové kouli. Bronz pro tuto sochu byl získán z piemontských kanónů, ukořistěných vítěznou císařskou armádou, k čemuž dalo Jeho císařsko-královské apoštolské Veličenstvo svůj souhlas. Socha byla ulita podle modelu sochaře pana Antona Fernkorna ve Vídni. Vytepání a osazení sochy provedly Železné a bronzové slévárny knížete Salma pod vedením ředitele pana Savosta. Projekt celého pomníku vypracoval pan Pavel Sprenger, velitel c.k. rakouského řádu Františka Josefa, sekční rada na c.k. ministerstvu obchodu a veřejných staveb, který společně s c.k. inženýrem Ferdinandem Kirschnerem taktéž řídil prováděcí práce při vztyčování pomníku.
Slavnostně byl pomník odhalen dnešního dne. Proběhl církevní obřad sloužený Jeho Velebností panem Ferdinandem Schüllerem, čestným členem brněnské kapituly, arciknězem, děkanem a farářem od sv. Mikuláše, za dohledu Jeho Excelence generála jezdectva a velitele na Moravě pana hraběte Franze von Schlicka a v přítomnosti Jeho Excelence podmaršálka Johanna Kempena von Fichtenstamm, Jeho Excelence moravského místodržitele hraběte Leopolda von Lažanský, zástupců obecní samosprávy královského města Znojma a dalších níže podepsaných pánů hodnostářů, jakož i spolupodepsaných synů slavného hrdiny a mnoha z jeho početných přátel, bratrů ve zbrani, spoluobčanů a obdivovatelů. Proto tedy ať tento pomník s boží ochranou a záštitou pevně stojí a přetrvá skrze dlouhá léta až do nejpozdnějších časů coby výmluvný důkaz neochvějné oddanosti nejsvrchovanější císařské rodině a vynaložené lásky k otčině, za kterou je zde ctěn jednotlivec a která se vždy od srdce potvrdila u všech, kteří v době bezbožnosti, zrady a zmatenosti pojmů boha, práva a pravdy, na poli cti prolili svou krev pro vítězství dobré věci. Nebesa nechť požehnají osivu, které zaseli! Nebesa nechť požehnají velkému, krásnému, jednotnému Rakousku! Nebesa nechť požehnají Jeho c.k. apoštolskému Veličenstvu, našemu nejmilostivějšímu císaři a pánu Františku Josefovi I.
Ve Znojmě, 16. dne měsíce října 1853.
Ku stvrzení výše uvedeného následují podpisy