Během dlouhodobého výzkumu archeologové postupně odstranili vrstvy o mocnosti zhruba dva až tři metry, a to v celé ploše paláce. „Během stavebních prací, které financoval zřizovatel muzea Jihomoravský kraj, došlo k odtěžení sutin a sanaci klenby nového paláce, který byl poté zastřešený. V pátek 1. července poprvé zpřístupníme vyhlídkovou plošinu zbudovanou na střeše nového paláce na nádvoří. Umožní návštěvníkům vidět okolí hradu zase z jiného úhlu,“ pozvala na nové prohlídkové trasy kdysi významného hradu ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková.

Návštěvníci se seznámí s novými archeologickými nálezy a výsledky výzkumů archeologů, pod jejichž dohledem řemeslníci opravili také poškozené klenby sklepení paláce. „V místě poškození klenby byl zásyp snížený až na původní podlahu. Po jejím zdokumentování muselo ale dojít k odstranění části podlahy, aby byl poškozený segment klenby odhalený a odborně zpevněný. Klenba byla poškozená v důsledku pádu části severní boční stěny horního patra paláce,“ přiblížil práce archeolog muzea David Rožnovský, jenž se na pracích osobně podílel.

Podlahu z přelomu 14. a 15. století překrýval zásyp, jenž zřejmě souvisel s obléháním hradu a jeho částečným pobořením. „V jižní polovině paláce se v tomto zásypu podařily zachytit shořelé trámy dřevěné podlahy, které propadly z vyššího patra. Zatímco v severní polovině se nacházely zbytky kachlových kamen. Na zásyp byly po opuštění hradu navršeny další vrstvy sutě, které vyplnily celé přízemí paláce,“ odkryl tajemství z historie Cornštejna Rožnovský.

Ve spodní části věžovitého přístavku paláce se archeologům podařilo odhalit také dvě schodiště, po nichž se budou moci návštěvníci poprvé, po několika stech letech projít. „Díky tomuto rozsáhlému archeologickému výzkumu a náročným stavebním pracím je nejzachovalejší část hradu po staletích opět přístupná doslova od přízemí až po střechu,“ vyzdvihla Vladimíra Durajková.

Příležitost si nenechá ujít třeba Miroslava Floriánková z brněnských Bohunic. „Jezdívali jsme tam na dovolenou s rodinou a Cornštejn nikdy na našich výletech nechyběl. O důvod víc, proč se tam vrátit zavzpomínat,“ reagovala na novinky archeologů žena.

Středověký hrad Cornštejn se tyčí na skále nad meandrujícím tokem Dyje při hranicích s Rakouskem. Byl postavený za vlády krále Jana Lucemburského, patrně někdy mezi léty 1320 až 1330. Jméno hradu Cornštejn je odvozováno z německého zorn (hněv) a stein (kámen). Patrně mělo vyjadřovat sílu hradu chránícího přístup k Bítovu.

Podle historických zdrojů se o dobytí hradu neúspěšně pokoušeli husité. To se podařilo až vojskům Jiřího z Poděbrad. Jeho obléhání Cornštejna se stalo politickou událostí evropského významu.