Jak upozornila Monika Frecerová z Jihomoravského muzea ve Znojmě, jedná se o sgrafito z roku 1956, jejímž autorem je Miloš Slezák. „Motivem byly děti při zemědělských pracích. Byla to vzorová ukázka sorely a v havarijním stavu byla, dle mého soudu, už nějakých pět let,“ sdělila Frecerová. Autorem druhého motivu na tomtéž domě, který je viditelný z ulice 28. října, je František Chmelař.

Dům spravuje společenství vlastníků a podle sdělení jednoho z nich, Jiřího Jelínka, hodlají záležitost vyřešit jako správní hospodáři. „Naštěstí poškození nikoho neohrožuje a není nebezpečné. Určitě zeď necháme doomítat. Je ale možné, že město bude chtít, abychom vše uvedli do původního stavu, i když nejsme v samotném historickém centru Znojma. Otázka pak je, zda takové práce ještě někdo umí udělat a kolik by to stálo. Zkusili bychom požádat na městě o nějaký příspěvek, případně se poptat na pojišťovně. Mohlo by se jednat o pojistnou událost, ale jsme teprve na začátku,“ uvažoval Jelínek s tím, že letošní rok je bohatší na srážky, než roky předchozí, to mohlo sehrát při poškození svou roli.

Sgrafito na domě 28. října 30 ve Znojmě. | Video: Deník/Ilona Pergrová

Předsedkyně Společenství vlastníků bytového domu Alena Neubertová ujistila, že situaci budou řešit ve spolupráci s památkáři. „Dům je na samém okraji památkové zóny, ale v takovémto stavu ho nenecháme,“ ujistila Neubertová. Jak doplnila, spíše než vlhkost a deště mohly výraznou roli při pádu sgrafita sehrát otřesy způsobené dopravou. „Kolem jezdí autobusy, kamiony, auta zde ve špičce stojí v kolonách. Situace není vůbec jednoduchá,“ podotkla.

Z katastru nemovitostí je patrné, že jde o památkově chráněné území. Budova spadá do městské památkové zóny, která se do těchto míst rozšířila teprve v únoru letošního roku. Podle informací Deníku je o celé záležitosti již informovaný Národní památkový ústav. Skutečnost potvrdil mluvčí znojemské radnice Pavel Kovařík. „Odbor školství, kultury a památkové péče hlášení o havarijním stavu sgrafita od předsedkyně sdružení vlastníků paní Aleny Neubertové. Sdělí, jaký mají s ostatními vlastníky záměr. Oddělení památkové péče si pak vyžádá stanovisko Národního památkového ústavu,“ informoval Kovařík. Odborníci přesně stanoví podmínky pro způsob opravy nebo obnovy a na základě toho vydá úřad závazné stanovisko, kterým se musí obyvatelé domu řídit.

Sgrafito je dvojvrstvá omítka kontrastních barev, do které se navržený motiv proškrabává. „Stylově obdobný je například kamenný reliéf na nádražní budově. Sorela byla vlastně takový experiment, období kdy nový komunistický režim hledal vhodný výtvarný projev. Sgrafito je typické pro renesanci a renesance se komunistickému režimu hodila. Nebylo tam tolik víry jako v gotice ani tolik Habsburků jako v baroku, a tak její typické prvky režim aplikovat do vlastního uměleckého směru tak zvané sorely,“ poukázala na historické souvislosti Frecerová s tím, že Znojmo je plné sgrafit.

Dalším poválečným sgrafitem jsou o třicet let mladší sluneční hodiny na průčelí budovy archivu Milivoje Husáka, ale zachovalo se také několik sgrafit meziválečných od Oskara Parky či renesančních. Spousta je jich v centru města, na Obrokové ulici, na Horním náměstí nebo Divišově náměstí. Mapku najdete ZDE.

Jak Frecerová připomněla, mnohá starší sgrafita přetrvala roky, ale dílo Miloše Slezáka je z poválečné éry. „Omezené možnosti poválečného období jsou znát i na použitých materiálech,“ podotkla.

Miloš Slezák (*27. února 1921 Brno † 23. září 1989 Brno): Dílo moravského malíře, grafika, sochaře, medailéra, textilního výtvarníka a pedagoga, je spjato s Brnem, kde žil a tvořil. V padesátých letech dvacátého století se věnoval převážně návrhářství v oblasti textilu, souběžně s tím se zaměřil na grafiku a malbu. Jeho první práce byly inspirované brněnským prostředím, civilizačními náměty a studijním pobytem v Paříži. Jeho linoryty zobrazují venkovskou krajinu, obzvláště Vysočinu, jako protipól labyrintu města. Samostatnou kapitolu Slezákova tvůrčího úsilí představují art-protisy. Byl jedním z prvních výtvarníků, kteří se zajímali o využití tohoto tehdy nově objeveného postupu. V sochařství tvořil různé varianty ženských torz. Známý je také svými akty v plastice i nízkým reliéfem plaket a medailí. Zdroj: www.gvuhodonin.cz