Ta se skládá ze zástupců policie, pedagoga, psychologa a sociálního pracovníka. Společně řešili i tři letošní případy.

„Děti byly ze tří různých škol na Znojemsku. V jednom případě patnáctiletý chlapec nepříjemně obtěžoval mladší děti na základní škole. Například je bral do náruče a vždy je někam odnesl, třeba na záchod. Nešlo však o žádné násilí a brutalitu,“ uvedla znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.

Další případ se udál v jiné škole. Středem pozornosti a posměchu žáků se stala silnější dívka.

„Komise tuto věc řešila tím, že přijela přímo do školy. Odborníci udělali dětem přednášku na téma trestnosti. Vysvětlili dětem, že se dopouští něčeho protiprávního,“ řekla mluvčí.

V třetím případě se terčem šikany stala znovu dívka. „Ta přistihla své spolužačky, jak kouří na záchodě cigarety. Řekla to učiteli a když se to ostatní školačky dozvěděly, tak se jim to nelíbilo a jejich útoky pak směrovaly k té dívce,“ sdělila Drahokoupilová.

V těchto případech se ale, podle ní, nejednalo o trestné činy.

„Tyto případy se dostaly na povrch díky tomu, že školy spolupracují s kriminální policií a obrátily se přímo na ni. Tyto tři případy se řešily výhradně ve spolupráci se školami. Policie pravidelně pořádá na téma šikana přednášky na školách. Na každém obvodním oddělení máme kolegy, kteří se zabývají prevencí. Součástí přednášek je právě i šikana a chování mezi dětmi,“ dodala policejní mluvčí.

Podle Radky Ježkové, která je metodikem prevence v pedagogicko psychologické poradně, nejsou podobné případy ojedinělé.

„Šikana je jev, který se vyskytuje ve školách a školských zařízeních často. Běžně jde o mírnější formy šikany, jako je vyčleňování méně oblíbených dětí z kolektivu, posmívání a nadávky, někdy i nevhodné přezdívky, úmyslné legrácky, intriky a pomluvy,“ uvedla Ježková.

Tento stupeň šikany je, podle ní, velice těžko pozorovatelný. Rodiče si ale mohou všimnout, že se mění chování dítěte.

Pokud není takové chování agresorů odhaleno, může šikana přejít ve vážnější stádia.

„Projevů šikany, kdy dojde až k fyzickému napadení, není takové množství, ale objevují se také,“ doplnila.

Co šikanu vyvolá?
Šikanování je projevem, kdy dochází k vychýlení z přijatých norem společenského styku. Je to patologické chování. Většinou jde o nepoměr sil mezi agresorem a obětí, to znamená převahu agresora a jeho úmysl a záměr ublížit. To odlišuje šikanu od běžných „chlapeckých šarvátek“.

Kde se objevují případy šikany?
Šikanování je nutno chápat jako poruchu vztahů, nikdy se neděje ve vzduchoprázdnu. Vzniká tam, kde existují ve třídě nezdravé vztahy, kde je silná diferenciace na silné a slabé jedince.

Někdy může šikanu neúmyslně podpořit i dospělý – rodič, pedagog, pokud dá „zelenou“ silnějšímu jedinci, který pak začne vykonávat to, co vede k šikaně.

Jaký má šikana dopad na duši šikanovaného?
Každá šikana se odrazí v chování a jednání oběti. Jde o snížené sebevědomí, pocity příkoří, zlosti až zoufalství, strach a často i nevíra v to, že mu někdo pomůže.

Jak lze pomoci dítěti, které je obětí šikany?
Určitě je dobré s dítětem navštívit psychologa, který mu pomůže se v těchto pocitech vyznat a může poradit jemu samotnému, i rodičům. Ze zkušenosti však vím, že většina dětí a rodičů je uspokojena tím, že je šikana odhalena a vyřešena. Otázkou však je, zda má jasno i šikanovaný.