Sleva, akční cena, výprodej. Barevné plakáty a cenovky lákají zákazníky k zdánlivě výhodnému utrácení. Ne vždy ale u pokladny za zboží zaplatí skutečně částku, kterou slibuje cenovka. V některých případech jde pouze o trik, jak nalákat kupce.

O tom, že suma na cenovce nemusí být vždy stejná jako částka, kterou požaduje zaplatit pokladní, se přednedávnem přesvědčila třiačtyřicetiletá Kateřina Šplíchalová z Brna. Na pokladně v supermarketu Albert v brněnských Kohoutovicích zaplatila za kuřecí prsa o téměř osmdesát korun víc, než uváděl štítek u zboží. „Plakát u chladicího boxu sliboval, že po slevě dostanu kilo masa za přibližně sto korun. Doma jsem si ale na účtence všimla, že jsem platila částku, která odpovídala ceně před slevou," svěřila se Brňanka.

Peníze dostala

Žena se proto vrátila do obchodu a požadovala po prodavačce vrácení peněz. „Příliš se jí do toho nechtělo. Nakonec mi peníze vrátila," řekla Šplíchalová s tím, že nebyla jediná, kdo si ten den na nesrovnalosti v cenách stěžoval.

Pokladní lidem podle ní sdělily, že ceny nesouhlasí proto, že obchod změnil akční nabídku, personál nestihl vyměnit cenovky v regálech, ale v pokladně už byly načtené nové ceny. To potvrdila mluvčí řetězce Judita Urbánková. „Může se to stát, když máme hodně zlevněného zboží najednou, že se nestihnou vyměnit všechny štítky. Zákazníci by ale měli dostat zboží za cenu, která je na cenovce," vysvětlila mluvčí. Pokud pokladní ženě peníze nechtěla vrátit, měla se podle ní obrátit na vedoucího prodejny, který by s ní věc vyřešil.

Šplíchalové mohla pomoci také Česká obchodní inspekce. „Podněty na nesprávné uvedení cen dostáváme až osmkrát týdně. Nejčastěji se týkají velkých obchodních řetězců," konstatovala ředitelka jihomoravské pobočky České obchodní inspekce Tatiana Neuhybelová.

Obchodníkům podle ní zákon nařizuje neuvádět nakupující v omyl a zákazník má právo dostat zboží za cenu, která je uvedená na cenovém nosiči přímo u zboží. „Radíme proto lidem, aby si pečlivě zkontrolovali účtenky po nákupu. Čím dřív začnou nesrovnalosti v cenách řešit, tím mají větší šanci, že se domohou svého práva," doporučila mluvčí inspekce.

Dodala, že se lidé nemají nechat odbýt a stát si za svým. „Většinou pomůže, když si zákazník nechá zavolat vedoucího prodejny," tvrdí.

Potraviny i oděvy

Protože klamání zákazníků je u obchodníků častý prohřešek, vyrážejí inspektoři na kontroly i preventivně. „Nedá se říct, u kterého zboží klamou obchodníci nejčastěji. Setkali jsme se s tím u potravin, drogerie i spotřebního zboží," udala příklady ředitelka.

Dodala, že prodejci mohou za klamání zákazníků dostat pokutu až několik milionů korun. „Výše pokuty se odvíjí od toho, zda jde o první prohřešek prodejce, nebo chybu opakuje. Větší řetězce dostávají vyšší pokuty než drobní prodejci," shrnula Neuhybelová. Doplnila, že o trestu rozhodují úředníci ve správním řízení.