„Vážení hosté, přerušujeme hudební blok a vy se můžete zajít podívat na přehlídku traktorů a historických vozidel. Projedou kolem mlýna mezi stánky,“ hlásí žena a davy lidí se přesunují ke stánkům u silnice před mlýnem.

A už přijíždí první traktor. Žena na něm sedící v dobovém kostýmu mává velikou vlajkou obce. „To je kousek!" směje se muž ve středním věku a jeho partnerka se na něj zamračí. „Nemyslím tu traktoristku, myslím ten krásný traktor,“ chechtá se muž a upije piva z kelímku.

Kolona bublajících naleštěných traktorů pomalu projíždí návsí. Za nimi následuje několik veteránů a na konci jedou dva Velorexy. „Co to je za divné auto?“ ptá se táty asi šestiletý chlapec. „To je motorka. Jen má tři kola a plátěnou kapotu,“ ukazuje na jeden ze strojů hochův táta.

Když kolona odjede, lidé se roztrousí mezi stánky. Před obecním úřadem prodávají dvě pohledné ženy pečivo. Různé druhy chleba a také buchty, koláče a další sladké pečivo. „Já bych si vzal pět pecnů tady toho chleba. Jaký to je druh?“ ptá se starší pán prodavačky. „To je cibulový chleba. Je výborný. Ochutnáte?“ reaguje prodavačka.
Slup žila oslavami chleba. Už počtrnácté.
Silničku před obecním úřadem lemují desítky stánků. Kromě pečiva si lidé kupují uzeniny, sýry, víno, ale také třeba dřevěné vařečky nebo sladkosti pro děti. Davem prochází rodina s dětmi. „Jsme tady poprvé. Byl jsem zvědavý, jaké to tu mají. Navštívili jsme už  mlýn a teď si procházíme stánky. Kluky bavilo foukání skla před mlýnem,“ svěřuje se Petr Peřinka z Lesné.

Hudba opět hraje a lidé se dobře baví. Na chvíli dokonce přestává pršet. Deštníky nad hlavami lidí mizí. Ale jen dočasně. Z Třebíčska se na slavnosti chleba přijel podívat Martin Martenek z Čáslavic s manželkou. „Byli jsem tady už loni. To ovšem bylo podstatně lepší počasí. A logicky větší účast. Líbí se nám vodní mlýn, ukázky řemesel, odvezeme si určitě i skvělý chléb,“ říká Martin Martenek a odchází s paní směrem k muzice.

V davu se potkávají starší přátelé. „Ahoj, kde jste byli? Koukám, že máte plné papule a boule za ušima,“ směje se starší paní známým, kteří s plnými ústy ani neodpovídají a jen přikyvují.

Slup žije čtrnáctými slavnostmi chleba a lidi akce viditelně baví. Po obědě přijíždějí další a další a provizorní parkoviště na kraji vesnice přestává stačit. Je zcela zaplněné a tak noví příchozí parkují na okraji silnice. Odcházející pak slyší zdálky hudbu a až k parkovišti voní chléb.