Prázdná díra po pamětním kameni s křížem vylekala některé obyvatele. Mezi prvními, kdo si nesrovnalosti všiml byl fotograf Jindřich Kepert z Dolních Kounic. „Když jsem uviděl jen díru, srdce se mi málem zastavilo. Lekl jsem se, že si kámen odnesl někdo na zahradu," obával se fotograf.

Fotograf po kameni zažal pátrat. „Zjistil jsem, že zmizel kvůli opravě silnice, která bude probíhat na jaře,“ dodal s úlevou Kepert.

Střecha zámecké věže v Miroslavi byla léta ve špatném stavu.
Do věže zámku už nezaprší, Miroslavští se pustili do opravy střechy

Informace potvrdil i místostarosta Loděnic Alexander Dufek. O kámen se podle něj lidé bát nemusí, jen po opravách změní místo. „O tom, kde bude stát, zatím zastupitelé nerozhodli. Chceme mu najít ale důstojné, veřejně přístupné místo třeba u obecního úřadu nebo u kostela,“ podělil se o úvahy Dufek.

Přemístění zdůvodnil opravou silnice i pro kámen škodlivou údržbou cesty například solí v zimních měsících. „Silnice se bude rozšiřovat o jeden metr na každou stranu a vzhledem k úpravám terénu už tam nebude pro kámen vhodné místo,“ doplnil místostarosta.

Kříž na rubu

Než vzácná kulturní památka bude znovu připomínat historii regionu, čeká ji péče restaurátora. „Kámen zůstane zachovaný v podobě, v jaké jsme ho vyzvedli. Injektáží ale zpevníme trhliny a budeme se je snažit podlepit tak, aby neodpadli části, kterým to hrozí. Kámen pochází z místního lomu někde z oblasti Brněnska,“ upřesnil restaurátor František Pavúček z Nejdku u Lednice, kterému obec Loděnice práci svěřila.

Při vyzvednutí kamene zjistil i nečekanou zajímavost. „Ukázalo se, že i na rubové straně je identický kříž, tak jako vpředu. To se nevědělo, protože v náspu, který se zřejmě časem navyšoval, kámen skoro ležel,“ uvedl Pavúček.

Vizualizace hlavního restauračního sálu v jihozápadním pavilonu Domečku, který bude v době velkých plesů sloužit jako jedno z vícero přísálí.
Někdejšímu Hotelu Znojmo se vrátí lesk: sály rozsvítí křišťálové lustry

Smírčí kámen se nacházel ve svahu u silnice číslo III/40014 z Pravlova do Miroslavi přibližně dva kilometry západně od Loděnic.

Bratrovražedná bitva nebo generál Švédů

Podle místních připomíná krvavou bitvu z roku 1185. „Tehdy se na okolních rovinatých pláních proti sobě postavila vojska knížete Bedřicha, vedená Přemyslem Otakarem I. na straně Čechů a na straně Moravanů oddíly znojemského údělného knížete Konráda II. Oty. Při bratrovažedné bitvě, kdy zvítězil Přemysl Otakar I., mělo tehdy padnout na čtyři tisíce bojovníků. Po této události se Morava stala již trvale součástí českého státu,“ dohledal si v historii Jindřich Kepert.

Podle místostarosty Dufka se ale mohlo jednat o vzpomínku na padlého generála Švédů při obléhání Brna. „Přesné důkazy pro kteroukoliv z obou variant ale nemáme,“ upozornil místostarosta Loděnic.

Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém takzvaného smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Kromě vyrovnání s postiženou rodinou to mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán. Podobným symbolem je křížový smírčí kámen, což je kříž vytesaný do kamene.