Jedinečnost vinice Šobes ukázaly dlouhodobé průzkumy pracovníků ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty. „Místní terroir se výrazně odlišuje od ostatních viničních tratí díky jedinečné souhře umístění vinice na kopci v údolí řeky Dyje a slunečního záření. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická,“ uvedl profesor Pavel Pavloušek, který průzkum vedl.

Vědci sledovali například topografii včetně nadmořské výšky, sklon svahu a orientaci, ale také vína z produkce Znovínu Znojmo, který na vinici hospodaří. „Velký význam na kvalitu hroznů má blízkost Dyje, která obtéká viniční trať. Působí pozitivně na zrání hroznů a na Šobesu se tak rodí výjimečná bílá vína s nezaměnitelným aroma,“ vyzdvihl Pavloušek.

Podle ředitele Znovínu Znojmo Pavla Vajčnera tam dosahuje nejvyšší kvality Ryzlink rýnský. „Mikroklima Šobesu prospívá ryzlinku nejlépe. Má zvláštní aroma, charakter i obsah minerálů. A obrovský potenciál k archivaci. Ještě dnes sbíráme s dvacetiletým vínem zlaté medaile na světových výstavách. Na Šobesu ale dozrává do mimořádných rozměrů třeba i Pálava,“ ujistil Vajčner.

Stáří vinic už v lokalitě přesáhlo úctyhodných padesát let. „Mohli bychom je přeorat a obnovit, ale dáváme přednost geniu loci a letitosti. I když udržet starou vinici je náročné, v podstatě hospodaříme na skále. A také přecházíme na bio režim,“ zdůraznil Vajčner.

Připomněl i historický význam vinice. „Archeologické výzkumy odhalily zbytky osídlení z doby bronzové, i před pěti tisíci lety, to je také součástí zprávy vědců,“ upozornil Vajčner.

Dokončená studie poslouží teď městu Znojmo jako podkladový materiál pro zhodnocení potenciálu Šobesu pro zápis do takzvaného indikativního, jinak oznamovacího seznamu Ministerstva kultury a následně na seznam UNESCO.

Podle starosty Znojma Jana Groise je Šobes jednou z nejstarších vinic v Evropě a také oblíbeným výletním cílem turistů. „Rozhodli jsme se podpořit snahy Znovínu Znojmo a rád by ji na seznam UNESCO zapsal. Pokud by se nám to podařilo, byl by to obrovský úspěch a prestiž pro celý region,“ nepochybuje Grois.

Je to ale podle něj dlouhodobý proces. „Důležité je začít, zjistit reálné možnosti a pokusit se tuto výjimečnou oblast dostat do většího povědomí,“ dodal Grois.

Podle Vajčnera by zápis přinesl i výhody vinařům. „Určitě by se zvýšil i export vín, prestižní zápis by byl velkou reklamou jihomoravských vinařů ve světě,“ nepochybuje Vajčner.

Šobes by tak byl první u nás, na světovém seznamu zatím žádná památka z moravských ani českých vinic zatím zapsána nebyla.

Vedení Národního parku Podyjí je k zápisu do UNESCO zdrženlivější. Samotný park podle ředitele Tomáše Rothröckla totiž podmínky UNESCO pro přijetí nesplňuje. „Ani v případě nominace do takzvané smíšené položky, tedy kulturního a přírodního statku, není šance na zařazení do přípravného národního seznamu. Viniční krajiny zapsané v okolních zemích jsou kulturním dědictvím, nikoliv přírodním. Prověření možnosti nominace Šobesu je tedy věcí orgánů resortu kultury, nikoliv životního prostředí,“ upozornil šéf správy parku.

Šobes rád navštěvuje Jan Kotačka z Brna. „Láká mě tam klid a příroda, nevím jestli by to tak zůstalo i po zápisu do světových památek. Bylo by tady rušno jak na zámku v Lednici,“ obává se.