Šošon, kterému jedno oko chybí a na druhé je slepý, nemohl ani chodit. „Krunýř, ze kterého ho doslova vysvobodila naše stříhačka paní Kadlecová, mu totiž v chůzi bránil. V ponožkách z chlupů měl uvězněné obě zadní nohy,“ popsala na facebooku útulku jeho provozovatelka Lenka Kubová.

Věk Šošona odhadla na asi deset let. „Jestli jej někdo týral, nebo se o něj spíš jen nestaral, je domněnka. Když nám ho policisté dovezli, vypadal, že minimálně posledních pět let na něj lidská ruka nesáhla. Péče o něj byla silně zanedbaná, stav jeho chrupu byl však navzdory tomu překvapivě dobrý. Na to, jak je starý, měl také v pořádku uši. Dokonce ani neměl blechy. To, v jakém stavu měl oči, může být i důsledek nějakého neléčeného zánětu z mládí,“ shrnula pro Deník Rovnost Kubová.

V souvislosti s nálezem Šošona se mezi uživateli sociálních sítí rozjela diskuze, jakým způsobem a koho mohou lidé vlastně upozornit, pokud mají podezření na týrání zvířete.

Co dělat při podezření na týrání zvířat?

- Pokud mají lidé v kraji podezření, že někde dochází k týrání zvířat nebo že se někde nachází množírna, měli by ihned věc ohlásit krajské veterinární stanici se sídlem v Brně.

- Vhodné je obrátit se s oznámením také na Policii České republiky prostřednictvím telefonního čísla 158.

- Městští policisté v těchto případech nemají oprávnění jakkoli jednat.

Podle Kubové se mnozí lidé nesprávně uchylují k tomu, že kontaktují přímo útulek pro opuštěná zvířata. „Jako provozovatelka však nemůžu vzít auto a pro zvíře si dojet. První, koho musejí lidé kontaktovat, je krajská veterinární stanice v Brně. Teprve poté, co veterináři zvíře prohlédnou, rozhodnou, zda jde o týrání a co se zvířetem bude,“ řekla žena.

Udání je možné nahlásit i policistům. „Vůbec jsem nevěděla, že bych kvůli týrání měla volat na veterinu. Naštěstí jsem se ale s něčím takovým osobně nesetkala. Je však hrozné, jaké případy se občas v médiích objeví,“ kroutila hlavou Libuše Dokoupilová z Břeclavi.

Podle policejní mluvčí Kamily Haraštové jsou případy týrání zvířat ojedinělé. „Pokud však dojde k naplnění trestného činu, tedy pokud se prokáže, že je zvíře dlouhodobě týrané, popřípadě pokud na následky týrání zemře, hrozí viníkovi i trest odnětí svobody,“ upozornila.

V případě zvlášť surového týrání může jít pachatel do vězení až na dva roky. „Pokud by se týrání dopustil opakovaně nebo by zvíře na následky týrání zemřelo, může jít viník za mříže na šest měsíců až tři roky,“ doplnila mluvčí.

O případech týrání Deník Rovnost informoval za poslední dva měsíce několikrát. Na konci září zabavili úředníci patnáct týraných německých ovčáků v Chrudichromech na Blanensku. V polovině října zase ve shořelém domku v chatové oblasti u Adamova nalezli hasiči čtyři mrtvé psy. Podvyživeného psa Robina pak minulý týden zachránily pracovnice lanžhotského spolku Dočasky.cz u rybníka v Kosticích na Břeclavsku.

IVA HAGHOFER, JAN BOHÁČ