Za krásnou expozicí stojí velký kus práce. Sokolník Rostislav Jordán se o dravce stará každý den a se svým synem mají na hradě druhý domov.

„Vystavujeme handicapované i vlastní dravce. Aby se lidé měli na co dívat,“ říká Jordán. „Nemocné dravce se snažíme vyléčit a pak je pouštíme do volné přírody. V létě nám lidé nosí třeba až dvacet zraněných poštolek,“ dodává.

Dravci každý den spořádají několik jednodenních kuřat a myší. Na svých stanovištích vypadají velmi klidně, zdání ovšem klame. „Nejzlobivější je krkavec Ámos. Jednou ukradl rakouskému turistovi pas a odnesl ho na hradní římsu. Celý den jsem ho lákal, aby přiletěl i s pasem, nabízel jsem mu jiné věci na výměnu. Naštěstí pak přiletěl a pas vrátil,“ popisuje s úsměvem Jordán.

Naposledy ho krkavec Ámos zlobil ve středu při úklidu. „Uklízeli jsme schody do hradního příkopu a pustili jsme prolétnout Ámose. On ale viděl, že už máme všude zameteno, tak si sedl na římsu a začal nám házet na zem veškeré nánosy,“ sděluje s úsměvem sokolník. „A když ho potom římsa přestala bavit, vlezl na strom, okusoval kůru a házel ji na nás. Nakonec ho syn přemluvil a zlákal ho na sladkou buchtu, takže přestal,“ doplňuje Jordán.

Krkavec je velmi inteligentní pták, a dokonce umí vyslovit i své jméno. To sice orel Boris neumí, ale i s ním má sokolník zajímavé zážitky. „Letos jsme ho ještě nepouštěli, ale loni byl po zimě tak tlustý, že když letěl nad údolím řeky Dyje, neunesl sám sebe a skončil na hromadě dřeva,“ vypráví Jordán. Areál znojemského nádvoří vytváří pro dravce skvělé podmínky a dravci se tu každý rok rozmnožují. „Sovice sněžná teď sedí na sedmi vajíčkách. Snáší je každý druhý den a počítáme, že jich bude mít devět. Mláďata by se měla narodit zhruba za měsíc,“ sděluje Jordán.

Mláďata budou mít letos i poštolky. Nyní je expozice přístupná veřejnosti každý víkend, kdy sokolník lidem předvádí lety dravců. Ve všední den je zatím expozice otevřená za hezkého počasí. Jordán se zamiloval do dravců ve svých šesti letech a má jedno velké přání. „Hrad představuje pro dravce ideální místo, přál bych si, aby tu expozice zůstala a nikdo ji nezrušil,“ uzavírá Jordán.