„Farních kronik existuje velmi mnoho. Hadišťská je ovšem cenná a zvláštní tím, že její základ tvoří fundované zpracování místní historie, které v polovině devatenáctého století sepsal křížovník Eduard Sládek, který tehdy uspořádal archiv probošství,” přibližuje Kacetl.

Základ překladu německy psané historie pořídil zesnulý znojemský lékař a amatérský historik Karel Fila. „Pro vydání jsem překlad upravil a doplnil, což si mimo jiné vyžadovalo rozsáhlé zjišťování dobových reálií a odborných pojmů,” přibližuje svou práci Kacetl.

V poznámkách pak doplňuje novější vývoj bádání zejména pro nejstarší historii Hradiště. „Sládek samozřejmě vycházel z dobových znalostí a autorů, jejichž závěry jsou dnes již často překonané. Po roce 1240 a příchodu křížovníků na Hradiště je však již zpravidla přesný. Vedle popisů různých listin ovšem nechybí ani čtivé historky,” dodává Kacetl s tím, že Sládek svou práci dovedl do poloviny devatenáctého století. Pak následuje v kronice skoro stoletá mezera.

„Mimořádně zajímavé je pak pojednání o válečných letech na Hradišti mezi lety 1939 a 1944 zpracované již česky proboštem Antonínem Fischerem. Tehdy žijící lidi sice nejmenuje, přesto nechybí postřehy o tom, jak válka měnila a lámala charaktery obyvatel Hradiště i připomínky různých jejich milostných avantýr,” naznačuje Kacetl.