Princ Constantin věří, že se rod soudním tahanicím vyhne. „Stále doufáme, že nejlepším řešením bude mimosoudní dohoda, která vytvoří stav výhodný pro všechny zúčastněné,“ sdělil.

Redaktor Deníku Rovnost se exkluzivně seznámil s konkrétním působením Lichtenštejnů v Rakousku. Constantin se vyjádřil i k případnému zpoplatnění vstupu do lednického zámeckého parku. „Soukromý vlastník musí přihlížet k tomu, kolik správa památek stojí, nemá ale požadovat tak vysoké vstupné, aby návštěvníky odrazovalo,“ prohlásil princ.

Do vyřešení sporu rodina neplánuje v České republice významnější investice. Pokud uspěje, tvrdí, že bude majetek rozvíjet. „Máme připravené konkrétní projekty. Jedna z našich společností se věnuje lesnictví a může přispět k řešení problémů se suchem či kůrovcovou kalamitou,“ upřesnil Constantin.

Názory lidí na žalobu Lichtenštejnů a na možné reakce státu zkoumala v únoru agentura IPSOS. Víc než polovina dotázaných odpověděla, že představitelé státu mají jednat o uzavření poválečného sporu a najít řešení výhodné pro obě strany.

Třeba Markéta Gálová z Podivína na Břeclavsku uznává, že rod má na majetek nárok. „Ale nelíbí se mi, že stát do oprav památek dal hodně peněz, Lichtenštejni by je dostali zpět opravené,“ sdělila.

Památkáři připustili, že spor se dotkne i oprav památek. „Ustoupili jsme od zamýšlené investice do obnovy infrastruktury v parku lednického zámku za víc než dvě stě milionů,“ zmínila nedávno mluvčí Státního památkového ústavu Jana Hartmanová.

Nemovitostí, které patří krajům, obcím nebo soukromníkům, se spor netýká.

Lichtenštejni přišli o majetek na základě Benešových dekretů. Čeští úředníci tvrdí, že se kníže František Josef II. prohlásil za Němce. Rod to odmítá. O navrácení majetku požádal loni v prosinci.

Průzkum ke sporu

Agentura IPSOS zkoumala názory lidí na žalobu Lichtenštejnů:

jednání českého státu s Lichtenštejny: pro 56 % lidí

vyčkat na rozhodnutí soudu: pětina respondentů

odmítnout jednání: 15 % lidí

lidé do 29 let: 68 % lidí je pro jednání státu s Lichtenštejny

lidé nad 66 let: nejčastěji pro odmítnutí vyjednávání