Sbírat starý papír se znovu vyplatí. Ceny druhotných surovin vylétly nahoru. Například za kovy či starý papír dostanete až o padesát procent více než vloni.

Lepší situaci na trhu sběrných surovin potvrdil ředitel firmy, která provozuje na Znojemsku a Moravskokrumlovsku několik sběren, Ondřej Přecechtěl.

„V době největší ekonomické krize jsme papír brali i zdarma. Důvodem byly přeplněné papírny. U železa sice nejsou ceny tam, kde byly loni, ale vrátili jsme se aspoň na částku, která byla před dvěma, třemi lety,“ sdělil ředitel.

Cena za železo se podle odborníka před dvěma roky vyšplhala až na devět korun za kilo.

„Byl to extrém a opačný extrém následoval. Dávali jsme totiž za kilogram pár korun,“ řekl Přecechtěl. Potvrdil, že zatímco po jarním úklidu kvůli cenám lidé s odvozem železa do sběren vyčkávali, nyní sběrny zaznamenávají opět nárůst výkupů surovin.

„V době nejvyšších cen lidé přiváželi všechno možné. S poklesem si raději odpad schovávali doma a čekali na zvýšení. Nyní se cena zvedla na rozumnou úroveň, “ shrnul Přecechtěl.

Devět tisíc tun

Znojemská pobočka jeho sběren je dnes doslova zavalená papírem i železem. „Ve Znojmě máme možnost zpracovat až devět tisíc tun odpadu za rok, pobočka v Práčích zpracuje tři tisíce tun,“ řekl.
Ještě na začátku loňského roku se za papír muselo i doplácet, některé firmy přestaly odebírat papír i ze škol.

„Společnost, která papír ze školy odvážela, ho vždycky vzala. Ale místo šedesáti či osmdesáti haléřů jsme dostali jenom třicet za kilo. Vloni jsme místo deseti tisíc dostali pouhých pět tisíc korun,“ informovala ředitelka základní školy v Kravsku Marie Ludvíková. Za získané peníze škola vždy vybaví jednu třídu novým nábytkem.

Ve sběrnách už také mají větší odběr starého papíru. „Vloni sice lidi moc nechodili, ale teď se začíná situace obracet,“ popsal jednatel znojemské společnosti Remat, která obchoduje s druhotnými surovinami, Josef Krejčí.

„Za kilo novin dáme zákazníkům jednu korunu a za časopis o dvacet haléřů méně. V současné době za smíšený papír platíme čtyřicet haléřů. Ale situace se může změnit každým dnem,“ dodal Krejčí.

Také výkupní ceny železa se mění každým dnem. „Cena šla nahoru, ale právě od dneška se o šedesát haléřů snížila. Podle mě je už trh nasycený. Díky růstu cen lidé přiváží železa více,“ řekl Josef Toman z Moravskoslezského kovošrotu.

Snížení ceny železa rozzlobilo jednatele firmy Bomet Hrušovany nad Jevišovkou Františka Novotného.

„Prodávali jsme železo za pět korun, ale cena se dnes o korunu snížila,“ postěžoval si muž.

Kanály bez víka

Naopak spokojený s vyšší cenou za barevné kovy je Ivo Bořil, který vlastní pobočku v Moravském Krumlově a Hlubokých Mašůvkách. „Je jaro a lidé více uklízí. Cena za barevné kovy v době krize klesla až na padesát korun za kilogram, nyní se vyhoupla na sto třicet,“ řekl Bořil.

Méně krádeží zaznamenala za uplynulé období znojemská policie. „Dříve krádeží železa, které pachatelé prodávali ve výkupnách, bylo více. Sebrali například kanalizační poklopy, rošty, pluhy, vály i brány. Počty krádeží zatím nejsou tak rozsáhlé jako v minulosti,“ řekla policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.

Provozovatelé výkupen ale některé rizikové předměty neberou. „Pokud někdo přiveze třeba železné poklopy, tak je vůbec nevykoupíme,“ potvrdil Petr Zelinka, který vlastní výkupnu barevných kovů v Sedlešovicích.