Čtyřicet let visí v garáži Jaroslava Beránka vzpomínka na srpnové události roku 1968. Černobílý letáček, na kterém sovětský voják přetahuje kvetoucí Československo černým flórem.

„Tyhle plakátky visely tenkrát po celém městě. Jeden jsem si schoval a pověsil do garáže. Ukazoval jsem ho kamarádům,“ vypráví Beránek.
Tehdy s rodiči zrovna stanoval v jižních Čechách. „Otec ráno vstal a z rádia slyšel, co se stalo. Totálně nám zničili dovolenou. Ale nešlo o těch pár dnů, ale o to, co pak následovalo. Po srpnu osmašedesát až do devadesátého roku jsem se nikdy nepodíval do zahraničí,“ říká.

Ještě rok před srpnovými událostmi byl se skupinkou motocyklistů na srazu v Itálii. „Předtím jsme jeli společně na jiný sraz do Moskvy a to srovnání bylo katastrofální. Po tom všem, co nám tady tloukli do hlavy. Pak už jsem jezdil jen po trase Znojmo – Kuchařovice,“ dodává jen s mírnou nadsázkou Beránek.

Příjezd tanků do Znojma zažil na vlastní kůži Emil Pelán. „Ve Znojmě se nic moc nedělo. Tanky přijely dvaadvacátého srpna v podvečer. Na kruháku seděli u sochy Ivana studenti. Vojáky, přijíždějíci od Brna, směrovali ke krajzáku, křičeli na ně: Tudá, tudá! Tanky se pak znovu potkávaly na Brněnské ulici,“ vzpomíná Pelán.

Pamatuje si, jak potom studenti utíkali, protože tanky přijížděly znovu.
„Rusáci pak vytáhli samopaly, ale neměli už do koho střílet. Lidi pak strhali všechny cedule s názvy ulic a všude rozvěsili nápisy Dubčekova ulice,“ dodává.

Vzpomíná i na to, jak se jeden z tanků odpojil od kolony a vjel přímo do centra města. „Jel kolem obchodního domu Dyje směrem na Mikulášskou. A propadl se do podzemí. Ostatní pak museli přijet a vytáhnout ho, z díry nemohl vyjet sám,“ usmívá se už dnes při vzpomínce Pelán.

On měl u sebe náhodou fotoaparát a podařilo se mu pořídit dvanáct fotografií. Ty jsou mimo jiných v současné době k vidění v kině Svět.
Druhý den po příjezdu vojáků se mu podařilo vyfotografovat sochu ruského vojáka na rondelu s velkými nápisy. „Socha byla popsána vápnem. Tato fotka šla na odbyt, daroval jsem ji snad všem svým známým,“ doplnil.

Fotografie měl doma a ukazoval je svým přátelům. „Strach z toho, že bych mohl mít nějaký problém, jsem v té době neměl. Byl jsem mladý a tyhle věci jsem si neuvědomoval ,“ uzavírá.

Žádná oficiální historická studie, která by dokládala, jak to ve Znojmě v srpnu před čtyřiceti lety vypadalo, neexistuje. „Tohle je část dějin, která tu není detailně zmapovaná. Existuje pouze studie, jak se projevil rok osmašedesát v celé republice,“ řekl historik Jiří Kacetl.

Daniel Smola