VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta: O prodeji bytů by mělo rozhodnout referendum

Znojmo /ROZHOVOR/ - Starostovi Znojma a lídrovi občanských demokratů pro nadcházející komunální volby Petru Nezvedovi pomalu končí jeho první funkční období v křesle prvního muže znojemské radnice. V propagačních tiskovinách ODS, které nedávno zaplavily schránky ve Znojmě, říká, že minulý předvolební program jeho strana splnila, až na pár výjimek, beze zbytku.

20.8.2010 13
SDÍLEJ:

Bývalý znojemský starosta Petr Nezveda.Foto: DENÍK/Daniel Smola

Tvrdíte, že jste splnili naprostou většinu ze svého programu. Jakou míru odpovědnosti přijímáte za to, že Znojmo zůstává bez průmyslové zóny či nového parkovacího systému?
U průmyslové zóny mohu přijmou asi takovou odpovědnost jako za to, že je zde druhým rokem celosvětová ekonomická krize. Ta zbrzdila nebo změnila plány investorů všude na světě, nejen ve Znojmě v případě Krystal parku. Navíc ten projekt nespadl pod stůl, pouze se zbrzdil. Před krizí, a o tom se moc nemluví, byla s podporou města otevřena jedna továrna u Načeratic, kde vzniklo několik desítek pracovních míst. U parkovacího systému také asi těžko mohu za to, že nám antimonopolní úřad zrušil soutěž, ve které jsme postupovali tak, jak nám předtím doporučil. Přesto jsme dílčí změny udělali, některé se realizují nyní, připravuje se parkovací dům na Sokolské ulici. Ten byl také součástí zmíněné soutěže. To není vymlouvání, to jsou holá fakta.

Nepociťujete v této souvislosti určitý dluh v oblasti zaměstnanosti, kvůli stále chybějícím novým podnikům, které měla zóna lákat?
Je otázkou, jestli by nyní, v době krize, nové podniky vznikaly, i kdyby tady hotová průmyslová zóna už dávno stála. V areálu bývalé Fruty je deset hektarů pozemků okamžitě k dispozici a investoři se tam nijak nehrnou. Je bohužel zlá doba. Přesto ve Znojmě nová místa vznikají, a to v turistickém ruchu a navazujících oborech, kde jsme udělali pořádný skok. Čísla o nárůstu návštěvnosti turistického informačního centra nebo podzemí v desítkách procent to dokazují. A kdyby město seškrtalo své investice do infrastruktury, jak někteří naši oponenti navrhují, přišlo by o práci mnoho lidí.

Mluvíte o tom, že za vlády vaší koalice přišla do města miliarda korun v dotacích. Opozice varuje před rostoucím zadlužením města. Kolik tedy v současné době město splácí na úvěrech a dalších formách financování svých investic?
Jediné investiční úvěry, které město splácí, jsou ve výši 337 milionů korun a brala si je ještě předchozí radnice, z toho sto padesát milionů na koupaliště. U největšího z nich končí splácení až v roce 2017. My jsme schválili pouze revolvingový úvěr ve výši tři sta milionů na předfinancování dotačních akcí, který se splatí právě z dotací. Dotace totiž přijdou až poté, co je akce alespoň částečně realizována.

Neuvažujete po reakcích veřejnosti na změny podoby především Horního náměstí o tom, že byste u takových projektů jako je revitalizace městských parků zapojili veřejnost dříve a šířeji do diskuse?
Vaše oba příklady svědčí naopak o tom, že jsme mnohem otevřenější diskusi než bývalé vedení. Dobře víte, že podoba Horního náměstí se schvalovala před mnoha lety, někdy v roce 2003. Tehdy nejen že se nediskutovalo, ale nikdo o tom skoro ani nevěděl. Takže svoji výtku, prosím, směřujte jinam. My jsme na projekt sehnali peníze, a to za pět minut dvanáct, protože v příslušné dotační kapitole nyní už téměř žádné peníze nejsou. Naopak projekt revitalizace parků a další připravované akce už několik měsíců představujeme ve vestibulu radnice v rámci výstavy Měníme Znojmo a ve Znojemských listech. Každý k těmto projektům může vyjádřit svoje názory a připomínky.

Uvažujete po své zkušenosti s volbami do Senátu o změně stylu osobní volební kampaně?
Do komunálních voleb jdeme jako tým, tady se nejedná o žádnou moji osobní kampaň.

Jaké hlavní investiční plány máte pro nadcházející volební období a kde budete naopak škrtat?
Kompletně zrekonstruujeme přímětické sídliště, dostavíme nový domov pro seniory, jehož výstavba začne co nevidět, začneme nutnou revitalizaci Městského parku a Městského lesíka. Už v příštím roce bychom chtěli zrealizovat kanalizaci Načeratice – Derflice, kde je na dobré cestě získání dotace. Provedeme rekonstrukci úpravny vody a páteřních rozvodů vody, v městských částech chceme opravit minimálně polovinu místních komunikací. Po celém městě začneme podle studie, kterou už nyní máme, stavět parkovací domy, čímž bychom zvedli počet parkovacích míst o několik stovek. Samozřejmě nás čeká revitalizace areálu pivovaru a Louckého kláštera. Projektů máme připravených ještě mnohem víc, to by bylo na samostatný rozhovor. Uvidíme, jaký bude vývoj příjmů rozpočtu města. Ale rozhodně nebudeme škrtat dotační akce.

V končícím období jste nejdříve otevřeli téma privatizace městských bytů. Poté, co se zvedla vlna odporu, jste na celou věc rezignovali. Proč?
Na řešení tak palčivé věci jako je prodej bytů je třeba široké shody v zastupitelstvu, která tehdy bohužel nebyla. Naopak některé subjekty začaly falešně a hystericky vyzývat k záchraně majetku města. Proto jsem navrhl prodej zastavit. Paradoxně ti, kteří předtím nejvíc křičeli, pro můj návrh nehlasovali.

Vaši kritikové tvrdili, že z tehdy předložených variant vám byl nejbližší prodej bytového fondu jednomu zájemci. Byty zůstávají horkým tématem i nyní. Chcete privatizovat? Pokud ano, jak?
Prodej jednomu investorovi byl pouze jeden ze způsobů prodeje, o kterém jsme chtěli získat více informací. Nikdy jsme jej radě ani zastupitelstvu nepředkládali a kdo to říká, lže. Pokud se týká dalšího postupu, jsme přesvědčení, že o tak závažné věci by měli rozhodnout občané města v referendu. Nechť sami občané rozhodnou, zda a jak městské byty privatizovat.

Hodláte pokračovat ve změnách v příspěvkových organizacích města? Chystáte nějaké další slučování či rušení, případně transformaci na jinou právní formu?
Na příkladě Správy nemovitostí nebo Městských lesů a Městské zeleně se ukázalo, že sloučení dvou příspěvkových organizací v jednu provést lze. Kromě úspory nákladů to přineslo i efektivnější fungování. Například výnos z lesů v majetku města je nyní více než čtyřnásobný oproti době, kdy jsme nastoupili na radnici. Ne u všech příspěvkovek lze ale sloučení provést, to budeme ještě analyzovat. O jiné právní formě jsme zatím nemluvili. Já osobně nejsem přesvědčen o tom, že přínos tohoto kroku je takový, aby stálo za to podstoupit tak složitý proces.

Jak vidíte budoucnost Znojemské Besedy a městské podpory kultury? Co říkáte na kritiku, že Besedě příliš narostl rozpočet?
Znojemská Beseda má mnohem širší pole záběru než měla dříve. Kromě kultury má dnes na starosti také kompletní propagaci města a turistický ruch, kde dříve působil rovněž odbor školství. Pokud někdo říká, že Besedě sníží rozpočet, říká tím, že přestane pořádat ty nadmíru povedené akce jako Advent, Slavnosti okurek, Velikonoční trhy a další, a zavede ve Znojmě znovu mrtvolný klídek, který tu dlouhá léta byl.

Chystáte nějaké změny v městské podpoře sportu?
My jsme už některé změny zavedli. V současnosti je jedním z hlavních kritérií poskytování dotací třeba velikost členské základny mládeže. Nikdo si taky nemůže myslet, že vymyslí nějakou aktivitu a přijde si na město pro peníze bez toho, že by sháněl zdroje i jinde. V tomto trendu chceme pokračovat.

Navrhnete v následujícím období zveřejňování usnesení městské rady či dalších dokumentů nad rámec zákonných povinností?
V současné době se, nevím příliš proč, vžívá dojem, že pokud něco není na internetu, je to nějak utajované a podezřelé. Což není vůbec pravda. Všechna usnesení rady dostávají pravidelně všichni zastupitelé a nahlédnout do nich může každý, kdo přijde. Nic tajného v nich není. Pokud ovšem bude většinová vůle je ještě více zveřejňovat, nemám s tím problém.

Jste připravení a ochotní následovat třeba příklad města Semil a zveřejňovat podrobné výsledky výběrových řízení i smlouvy na veřejné zakázky (viz http://www.semily.cz/cz/podnikatel/verejne-zakazky) ?
Tady platí to stejné, co v předchozí odpovědi. Už nyní výsledky všech výběrových řízení musí schvalovat rada a jsou součástí jejího usnesení. Zakázky většího rozsahu jsou se zadávacími podmínkami zveřejňovány na internetu. Ale opakuji, nemám s tím problém.

Budete uvažovat o internetových přenosech jednání zastupitelstva?
Nejsem velkým příznivcem takového kroku. Vždyť jednání zastupitelstva jsou veřejná, každý na ně může přijít a příliš velký zájem veřejnosti jsem nezaznamenal. Ale pokud bude většina zastupitelů pro, pojďme je klidně zavést. Já se za svůj mluvený projev nestydím.

Jsou strany a kandidáti, se kterými vylučujete případnou koaliční spolupráci?
V komunálních volbách bude kandidovat čtrnáct subjektů. U řady z nich doteď vůbec nevíme, co jsou a co chtějí Znojmu přinést. Některé působí spíš jako lobbistické či rodinné podniky. Takže odpovídám, že koalice se tvoří až po volbách a že pokud dostaneme mandát, budeme rádi spolupracovat s těmi, kteří chtějí pracovat pro město.

Autor: Martin Moštěk

20.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
V pořadí VII. OVARt nabízí v dobšické restauraci U Sapíků nevšední fotografie, které pořídili členové skupiny Moblilní fotografie cz/sk výlučně mobilními telefony. V sobotu se v restauraci sešli jak fotografové, tak jejich příznivci.
23

Skvosty zachytí i přes mobil. Fotit dokážeme čímkoliv, ukazují fotografové

Lídr ODS Petr Fiala.

Z výsledků voleb jde vidět i boj o hodnoty, míní lídr ODS Petr Fiala

Přísná vyloučení a další ztráta. Orli s Bolzanem prohráli v prodloužení 3:4

Znojmo /FOTOGALERIE/ - Znojemští hokejisté zakončili domácí dvojboj v mezinárodní EBEL zklamaní. I přes vedení 3:1 se museli před italským soupeřem z Bolzana sklonit po porážce 3:4 v prodloužení. Hlavní vinu poté našli u několika sporných momentů rozhodčích ze závěru třetí třetiny, kde dvakrát inkasovali.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

Znojmo /ROZHOVOR/ – Třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta zcela propadl pivu. Nikoli však jako konzument, naopak, výroba piva jej živí. Je ředitelem Znojemského městského pivovaru. Deníku Rovnost poskytl exkluzivní rozhovor.

V rekordním hodovém průvodu kráčelo přes pět stovek lidí. Ve vracovském kroji

Vracov - Celkem 566 lidí ve vracovském kroji. A k tomu další stovka v krojích přespolních. Sobotní hodový průvod z roku 2015 ve Vracově na Hodonínsku se díky komisaři z pelhřimovské agentury Dobrý den zapsal počtem krojovaných v jedné obci mezi české rekordy. A je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to rekordman.

AKTUALIZOVÁNO

Rozhodla oblíbenost. Kroužky vynesly do sněmovny bývalého hejtmana i primátora

Jižní Morava – Lékařský titul i všeobecná oblíbenost zamíchaly s pořadím nových poslanců, kteří ve sněmovně usednou. Možnosti zvolit konkrétního člověka pomocí kroužkování využila třeba Zdena Holomková z Březiny na Brněnsku. „U voleb jsem zakroužkovala kandidáta, kterého osobně znám. Vím, že pro naši obec dělá hodně a zaslouží si to,“ vysvětlila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení