Společnost Regenerie používá sedm kogeneračních jednotek. „Teplem a elektřinou zásobují místní hospodářské budovy, skleník a technologie bioplynové stanice. Dodává také energii pro skleník společnosti Bylinky s. r. o, která je ve stejném areálu,“ informovala Drahuše Veverková, která má na starosti propagaci projektu.
Kogenerační jednotka je zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie.
Vstupním substrátem bioplynové stanice je kejda z chovu prasat. K ní se dále přimíchává cíleně pěstovaná biomasa a také cukrovarnické řízky. Na svých pozemcích pak provozovatel v průběhu roku využívá v bioplynové stanici vzniklý digestát, který dokáže nahradit minerální hnojiva pro rostlinnou výrobu.
Největší kogenerační jednotka poháněná bioplynem s výkonem 528 kW byla uvedena do provozu loni v lednu. „Vznikl komplex navazujících technologií, procesů a staveb, který je do značné míry nezávislý na dodávkách elektřiny z veřejné sítě,“ informoval Lukáš Dobeš, místopředseda sdružení Cogen Czech.
Bioplynová stanice tvoří jeden celek nejen s hospodářskými budovami, ale i s rozlehlým skleníkem s produkční plochou přesahující dvacet tisíc metrů čtverečných. Postavili ho roku 2010. „Teplo vyrobené z kogenerace nahrazuje v tomto případě přibližně 250 000 metrů krychlových zemního plynu, kterého by bylo jinak ročně pro vytápění skleníku zapotřebí. Případný přebytek vyrobené elektřiny nakonec dodává provozovatel do sítě,“ doplnila Veverková.
Soběstačnost provozu okomentoval i Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom. „Díky tomu, že v posledním roce došlo k instalaci nové kogenerační jednotky a ke zvýšení skladovací kapacity bioplynu, se mohla navýšit flexibilita výroby elektřiny a tepla z bioplynu. Došlo také k instalaci fotovoltaiky o celkovém výkonu cca 250 kW,“ sdělil Moravec.
Jak poukázal, limit pro dodávku přebytkové elektřiny do distribuční sítě zůstal stejný. „Instalace fotovoltaiky způsobí, že ostatní zdroje budou muset přes léto vyrábět méně. Další možností je, že bioplynová stanice pojede přes léto s menším výkonem, ušetří tak substráty, které budou využité v zimě,“ zakončil Moravec.
Unikátní zemědělský projekt na Statku Kuthan v Suchohrdlech vznikl roku 2007. Karel Kuthan je původním povoláním vědecký pracovník v oboru chemického inženýrství. Hospodařit začal v roce 1992 po restituci rodinného statku v Suchohrdlech u Miroslavi.
Na statku postupně vybudoval vyvážený systém, propojující rostlinnou a živočišnou výrobu s provozem bioplynové stanice. Díky místní výrobě i spotřebě biomasy, živin, elektřiny a tepla dosahuje vysoké míry synergie, která mimo jiné zajišťuje udržitelný způsob hospodaření.