Mít v ruce podrobnou ekonomickou analýzu a poté přesvědčit obce v okolí Znojma, aby se připojily k druhému největšímu městu na jihu Moravy za účelem vytvoření statutárního města Znojma, by chtěli někteří opoziční znojemští komunální politici.

Myšlenku, o které se na znojemské radnici bez úspěšného vyústění diskutovalo již za bývalého starosty Petra Nezvedy, přiblížil zastupitel hnutí Pro Znojmo Jiří Kacetl. „Samotný statut města sice nezaručuje ekonomické výhody pro město, pokud město nedosáhne počtu padesáti tisíc obyvatel. Jediná motivace pro okolní obce pro připojení se ke statutárnímu městu by bylo právě ekonomické hledisko,“ uvedl Kacetl s tím, že výpočet by byl na odborních, jako například na vedoucím majetkového odboru města.

Vystudovaný ekonom veřejné správy, místostarosta Znojma Jakub Malačka, jednání o otázce statutárního města nevylučuje. „Doktor Kacetl řeší v rámci statutárního Znojma takzvané velké Znojmo. Tedy že by se pod město vrátily Dobšice, Šaldorf a další obce. V tom případě by se to vyplatilo. Jenže jsem přesvědčený, že je to nereálné. Ty obce prostě preferují samostatnost,“ reagoval Malačka.

Jak dodal, samotné vytvoření statutárního města by znamenalo samostatné starosty v příměstských částech a okolních obcích a ve Znojmě primátora. „Vzrostl by také počet úředníků. To nechceme,“ dodal Malačka.

Ostatní města na jihu Moravy podle zjištění Deníku o statutárním městě neuvažují. „V Blansku se o zřízení statutárního města neuvažovalo a neuvažuje. Statutární města jsou totiž většinou větší města s velkým počtem městských částí. Blansko jich má devět a je to menší město s 21 tisíci obyvateli. Brno má 29 městských částí, a jen Brno-střed čítá 80 tisíc lidí,“ srovnal například starosta Blanska Jiří Crha.