Stagnace, krok zpět, katastrofa. Tak mluví vedení více než dvou stovek jihomoravských středních škol o situaci, v níž se ocitlo. Kvůli propadu daňových příjmů jim kraj letos zkrátil příspěvek na provoz o desetinu. Některé střední školy kvůli tomu do nového roku vkročí se statisícovými dluhy.

Střední školy, jejichž zřizovatelem je Jihomoravský kraj, zahájily nový školní rok v úsporném režimu.

„Zrušit musíme plánovaný nákup nového nábytku do tříd, omezíme i nákup potřebných učebních pomůcek. Určitě také budeme muset šetřit energií,“ uvedl ředitel Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě Jiří Peroutka.

Jeho škola přišla asi o půl milionu korun. „První vlna škrtů byla v květnu, kdy jsme přišli o prvních pět procent z rozpočtu, tedy asi o dvě stě čtyřicet tisíc. Nyní, po dalším pětiprocentním škrtu, bude chybět celkem pět set dvacet tisíc,“ vypočetl Peroutka.

Obdobně situaci komentuje ředitelka Gymnázia Moravský Krumlov. „Museli jsme velmi omezit školení, výjezdy, zájezdy a podobné aktivity. Lyžařské výcviky ale zakázat nemůžeme. Z provozních peněz nelze koupit žádnou pomůcku, na to máme jiné fondy,“ nastínila ředitelka školy Dagmar Holá.

Vedení moravskokrumlovského gymnázia řeší také například problém s vypsanými fondy EU. „Například jen potřebná dokumentace stojí padesát tisíc. Kde na to vzít?,“ ptá se ředitelka.

Podobně jsou na tom i ostatní střední školy v regionu. „Vyprázdnili jsme všechny rezervní položky a pojistky. Kraj nám sdělil, že se dostaneme do plánované ztráty, což tato škola nikdy nezažila. Je to ale krok zřizovatele a my si musíme být vědomi, že jsme správci majetku a naplňujeme politiku kraje. Proto musíme být svolní,“ vysvětlil ředitel znojemské Obchodní akademie Karel Rivola.

Co však přijde příští rok, zatím vedení škol spíš jen odhaduje. „Jsme na začátku. Důsledky můžeme očekávat až ve druhé polovině školního roku. U nás jsme chtěli například koupit nový rozhlas. Počítače, které jsou používané každý den, jsou staré. Potřebovali bychom nové šatnové skříňky. To vše půjde stranou,“ doplnil Rivola.

Podle Ludmily Hrachovinové z ekonomického odboru kraje je viníkem hospodářská krize, kvůli které do krajské pokladny plyne méně peněz z daní. „Rozpočet se propadl o devět set milionů korun a školy nejsou jedinou oblastí, které se úspory dotkly,“ uvedla.

Za pravdu jí dává i krajský radní pro oblast školství Miloš Šifalda. „Propad daňových příjmů kraje byl sedmnáct procent. Školy ale dostaly méně jen o deset procent. To znamená, že jsme více škrtali jinde,“ upozornil Šifalda.

Se ztrátou středních škol podle něj bude počítat i připravovaný rozpočet kraje na příští rok. „Pokud bude každá z přibližně dvou set dvaceti středních škol kraje ve stotisícovém minusu, pak je to dohromady dvacet milionů korun. V minulých letech jsme hospodařili úsporně, takže v rezervních fondech škol teď je asi osmdesát milionů korun,“ ubezpečil Šifalda.

Autoři: LUCIE HRABCOVÁ
DALIBOR KRUTIŠ