Strom Znojemska vyhrály stoleté duby. Pamatují posledního majitele zámku

Letošní ročník byl však poznamenaný nevěrohodnými hlasy v internetovém hlasování. „Museli jsme hlasování prověřit a mnohokráte se opakující hlasy zaslané z jedné IP adresy odečíst. Pořadí se tak poněkud posunulo," naznačila Markéta Frindová ze správy Národního parku Podyjí, která se na organizování soutěže na Znojemsku podílí. „Na pomyslném stupni vítězů tak stanuly duby v Plavči, buk u Bítova a topoly bílé v Gránicích," prozradila Frindová

Staleté duby

Na louce v údolí řeky Jevišovky v Plavči nechal kolem roku 1899 baron Vojtěch Widmann, poslední šlechtic na plavečském zámku, vysázet stromořadí dubů, které přivezl z Anglie. „Tyto duby se v minulosti vinuly na louce jako stuha, až k Bažantnici, která byla součástí anglického parku. Dva duby rostoucí nejblíž silnice nejsou jediné, které se dochovaly do dnešních dnů. Anglický park tvořilo i mnoho jiných vzácných dřevin," sdělily Drahomíra Trčková a Marta Chvátalová, které duby do soutěže nominovaly.

Bezprostřední okolí stromů se dočkalo úprav, vyrostlo zde dětské hřiště a v letošním roce dokonce park se sítí cest, lavičkami a novou výsadbou. Duby jsou dvacet metrů vysoké a obvod kmene přesahuje tři metry.

Buk u Bítova, který nominoval Václav Hovorka, je starý dvě stě padesát let a vysoký šestadvacet metrů. Kmen má obvod úctyhodných šest metrů. Buk roste poblíž bítovského hradu a patří do skupiny památných a chráněných stromů. „Svou mohutností a impozantním vzhledem si zařazení mezi památné stromy zaslouží. Koruna je mohutná a košatá, protože roste na volném prostranství, okolo se rozprostírá po generace udržovaná louka. Buk je v nejlepší kondici a bude-li mít stejné podmínky dalších sto let, mohl by dosáhnout opravdu obřích rozměrů," popsal strom Hovorka.

Svou výškou buk již dnes převyšuje okolní les. Soupis našich památných stromů pochází již ze čtyřicátých a padesátých let minulého století. Dosavadní síť vznikala víceméně nahodile v průběhu poměrně dlouhé období.

Nikoli památné, ale naopak velmi mladé stromy, nominovali do ankety žáci ze základní školy na náměstí Republiky. Jedná se o novou alej v nedalekém Středním parku, která však skončila na desátém, tedy posledním místě. Získala jen mizivý počet hlasů.

Anketu Strom roku o nejsympatičtější strom vyhlašují Nadace Partnerství a Ministerstvo životního prostředí od roku 2002. Ze všech návrhů zvolí komise dvanáct kandidátů. Lidé mohou hlasováním zvolit vítěze a přispět tak finančně na odborné ošetření stromu, nebo nové výsadby.

Ve Znojmě pořádá regionální kolo ankety Klub přátel stromů Znojemska ve spolupráci s Národním parkem Podyjí. „Duby v Plavči nepostupují automaticky. Navrhovatelé nebo někdo jiný by je musel přihlásit. V podstatě to není nijak závislé na naší regionální soutěži, protože zdaleka ne v každém kraji mají regionální kolo," vysvětlila Frindová.

Loňský vítěz

Loni zvítězila v anketě Strom Znojemska pětaosmdesát let stará lípa v Jubilejním parku. Lípu srdčitou do soutěže navrhly Alžběta Brzkovská, studentka Zahradní a krajinné architektury a Hana Krulová. „Košatá lípa je okrasou Jubilejního parku, vybudovaného v roce 1928, kdy Československá republika slavila deset let od svého vzniku. Máme tedy přesnou představu o stáří zdejších dřevin. Lípa jako symbol českého státu má zde výsadní postavení a tvoří i duchovní dominantu tohoto parku," napsali organizátoři soutěže na webu Správy parku.

Stromy v krajině jsou nejen důležitými dominantami, ke kterým se pojí zajímavý příběh, ale jsou pro náš život velmi důležité. Jeden vzrostlý listnatý strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro deset lidí na celý rok. Pohltí také zároveň jednu tunu prašného spadu za rok.V průměru ochladí prostředí až o tři stupně Celsia.