Záhy zazněly housličky, kterým přizvukovala basa a zazněla hotařská koleda: „Nad Betlémem hvězda září, s koledou jdou hotaři, z narození Krista Pána radujte se vinaři.“

Před jedním z vinných sklepů se sešli koledníci oblečení do dobových oděvů, které evokovaly dobu tak před sto roky. "Koleda vznikla z několika drobných útržků staré tradice, kdy Jiří Svoboda zachytil pár informací, že hotaři, strážci vinohradů, chodili s chasou na Tři krále za koledou. Chodili děkovat vinařům za celý uplynulý rok. V průvodu měl být malý žebřiňáček tažený kozou, na kterém byl nevelký sud. Dnes jej táhnou hotaři či chasa, protože kdybychom zapřáhli kozu, tak by nás asi zavřeli. Koledníci zazpívali, povinšovali do nového roku a vykoledovali si nějaké víno, které se slévalo do onoho soudku. Pak jej při vhodné příležitosti vypili. Dnes je vše sofistikovanější, soudek máme velmi malý, víno se do něj nenalévá, je pro zachování tradice. Vinaři nám dávají lahve dobrého vína, které se vypijí při dalších akcích, třeba při vynášení hroznového kozla do vinohradu," přiblížil v kostce historii i současnost Zdeněk Čižmář, jeden z členů Spolku hroznové kozy.

Pestrou skupinu koledníků doprovázejí tři králové, o pořádek dbá četník. Zanedlouho již průvod směřuje k dalšímu sklepu. V čele jdou dva hotaři – hlídači vinohradů – se šparcnami, které vzdáleně připomínají středověké halapartny. Za nimi je tažen miniaturní žebřiňák se soudkem a drobnými pozornostmi pro vinaře.

U dveří sklepa se opět všichni zastaví, jeden z hotařů zabuší šparcnou na dveře, které se za okamžik otevírají. Z nich vychází majitel sklepa a hned je mu odrecitován text, který byl připraven právě pro něj a jeho sklep. Pak opět zazní další sloky hotařské koledy: „Za to, že vám hotař hlídal ten váš milý vinohrad, za to, že se ze sil vydal, račte mu teď něco dát.“ To již vinař zve koledníky dovnitř, nalévá víno a hospodyně podává něco k zakousnutí. A do vozíku směřují další lahve vína.

Udržovat staré zvyky je chvályhodné. O ty vinařské se na Znojemsku stará Spolek přátel hroznové kozy. Někteří závistivci tvrdí, že spolek vznikl jen proto, aby se hlavně chlapi mohli sejít a pod pláštíkem bohulibé činnosti popít vínka. A prý proto vznikla tradice hroznové kozy. „Když si to někdo myslí, necháme ho při tom,“ konstatoval v začátcích této tradice znojemský spisovatel a učitel ve výslužbě Jiří Svoboda. Slova a melodie písně hotařské koledy se nezachovala, pokud ji tedy dávní strážci vinohradů vůbec měli. Byla složena nová - hudbu napsal primáš Cimbálové muziky Antonína Stehlíka Jiří Ludvík, slova pak Jiří Svoboda.

Již tak skvělá nálada se zlepšovala s počtem navštívených sklepů. A není jich vůbec málo. V sobotu navštívili koledníci celkem čtrnáct sklepů v Novém Šaldorfě, o den později je ještě čekaly tři sklepy v nedalekých Konicích. Chce to výdrž, protože každý vinař si rád připije se všemi koledníky. Tradice je tradice a té se musí něco obětovat.

JIŘÍ EISENBRUK