V průměru o dvě stě padesát korun navíc zaplatí od ledna lidé, kteří ve Znojmě využívají dálkové vytápění. Cenu tepla zvedne především zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z deseti na čtrnáct procent.

Ve Znojmě budou lidé platit místo dosavadních 593 korun za gigajoule o deset korun víc. „Zůstali jsme v podstatě na stejných cenách jako loni, ale kvůli DPH zaplatí lidé víc. Cena tepla se odvíjí od ceny plynu, která tvoří sedmdesát procent našich nákladů. A tu určuje kurs dolaru. Teď máme uzavřenou smlouvu na plyn na jeden měsíc. Může se stát, že v březnu bude jiná,“ vysvětlil ředitel Znojemské tepelné společnosti Luboš Texl. Podle Texla platí lidé ročně za vytápění bytu v průměru patnáct tisíc korun. Po zvýšení cen by tedy nárůst činil dvě stě padesát korun.

Nejlevnějším topidlem je tak dřevo, čehož využívá mnoho lidí na Znojemsku. Jedním ze zdrojů palivového dřeva je takzvaná samovýroba, kdy lidé chodí na dřevo do lesa. Jedním z poskytovatelů této služby je i Národní park Podyjí. „Na topení prodáváme zbytky po těžbě a pak z prořezávky. Zájem se hodně odvíjí od ceny energií. Když byly levné, chodili lidé, kteří na to byli zvyklí. Se zvyšováním cen energií logicky zájem roste,“ uvedl vedoucí lesní správy Národního parku Podyjí Milan Pořízka.

Dřevo na topení chtějí lidé v jakékoliv podobě. „Ať už je to zmiňovaná vlastní těžba dřeva nebo hmota, kterou lidé dál zpracovávají, aby se s ní dalo topit,“ dodal.

Národní park myslí především na místní. „Snažíme se nejdříve uspokojit lidi, kteří u národního parku žijí, aby z toho také něco měli. Zájem také narůstá u lidí, kteří si postavili domy v satelitech jako třeba v Mašovicích. Mají krbová kamna a potřebují v nich topit,“ přiblížil Pořízka.

Krádeže dřeva

Těžbu palivového dřeva umožňuje také Lesní správa Znojmo či Městské lesy. Správci lesů se také občas setkávají s krádežemi dřeva. „Ročně jsou to tak dva tři případy. Většinou je ale škoda tak nízká, že se ani nejedná o trestný čin,“ sdělil Pořízka. „Dříve jsme měli více trestních oznámení na krádeže dřeva v lese. Teď jich už tolik není. Ono to souvisí i s tím, že škoda nebývá tak vysoká,“ doplnila znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.

Jedním z levných zdrojů tepla jsou dřevěné pelety. „Podmínkou je ale, aby byl v domě kotel na pelety,“ uvedl prodejce z firmy K-Produkt Miroslav Rožnovský.

Uhlí pro vytápění lidé příliš nepoužívají. „Nezaznamenali jsme výraznější nárůst prodeje uhlí, i když se energie zdražují,“ informovala pracovnice Moravskoslezského kovošrotu Kristina Chvátalová, která se prodejem uhlí zabývá.

Lidé mnohdy spalují věci, které zákon zakazuje. Například PET lahve. „Připravuje se nový zákon, díky kterému bychom mohli kontrolovat, čím lidé topí. Dost dobře si ale nedokážu představit, jak bychom to dělali. Lidé nás nemusí domů pustit,“ zmínil vedoucí odboru životního prostředí ve Znojmě Jaromír Mička.

Nejdražší vytápění

Teplo je přitom největší položkou, kterou lidé utratí za bydlení. Nejméně zaplatí lidé za topení dřevem, v Česku zaplatí průměrná rodina za rok třináct tisíc korun. Dřevěné pelety vycházejí na sedmnáct tisíc korun ročně. Kolem devatenácti tisíc korun stojí vytápění pomocí tepelného čerpadla. Třiadvacet tisíc korun musí vytáhnout z peněženky ti, kteří topí černým uhlím. Na třicet tisíc korun vyjde topení plynem. Nejdražší je topení elektřinou. To přijde průměrně na čtyřicet až padesát tisíc za rok.