„Odmyslím si, že je před volbami a slibuje se ledacos. Nápad je to dobrý, odpadků máme víc než dost. Když někdo vymyslí jak je využít, jen dobře,“ reagoval na informaci například Jaroslav Pokorný, když mluvil s reportérkou Deníku Rovnost na Masarykově náměstí.

Projekt, který je odpovědí na zvyšující se ceny energií i náklady na likvidaci odpadu, má vést k vybudování haly pro výrobu nového paliva ve Znojmě. Vzniknout má do několika let za městem či v areálu svozové společnosti. Variantou jsou i mobilní výrobny. „Abychom byli schopni zajistit a udržet přijatelnou cenu energií pro obyvatele, musíme být co nejvíce soběstační. Na projekt jsme dostali dotaci od Národní rozvojové banky, jež pokryje většinu nákladů v řádech stovek milionů korun,“ řekl starosta Znojma Jakub Malačka.

Topit levnými odpadky tak v budoucnu mají například školy či obyvatelé sídlišť. Speciální kotle by mohly prostřednictvím Znojemské tepelné společnosti dodávat teplo také do zimního stadionu či energeticky náročné budovy pošty na Horním náměstí, kterou město před časem koupilo. „V památkově chráněné zóně můžeme jen stěží instalovat na střechy fotovoltaiku. Tuhé alternativní palivo je efektivní řešení pro historické centrum i energeticky náročné budovy,“ poukázal Malačka.

Při zavedení nových technologií by podle něj ušetřili všichni. „Neznamená, že když systém zprovozníme třeba na sídlišti v Příměticích, budou za teplo platit méně jen jeho obyvatelé. Cena se zprůměruje pro všechny odběratele bez ohledu na zdroj tepla,“ ujistil.

Odborníci vytipovali zatím čtrnáct budov, v nichž by mohly v budoucnu nahradit plynové kotle těmi na odpad. „Obsahují speciální filtry, zanechávají mizivou emisní stopu a jsou ekologické, s certifikací a v souladu s legislativou. Horší emisní stopu zanechávají i spaliny ze dřeva,“ ujistil generální ředitel FCC Pavel Tomášek.

Společnost už má zkušenosti s podobným systémem v jiných městech, nedávno zahájila podobný provoz v Brně. „Už na třídící lince systém automaticky rozpozná a vyřadí nevhodné částice budoucího paliva. Ve zcela tichém a čistém provozu,“ reagoval Petr Morávek, obchodní ředitel FCC na dotaz o složení mixu odpadu, z něhož se novodobé palivo má vyrábět i ve Znojmě.

Drť podobná bramborovým hranolkům o velikosti dva až tři centimetry má totiž obsahovat nejen dřevitou štěpku, ale také plasty či pryže. Vše ale zbavené nebezpečného chloru. „Jejich spalování je uzpůsobený kotel se zmíněnými filtry. Méně ekologický je proti tomu například i používaný mazut. Opravdu to není stejné, jako když někdo pálí plasty v běžném kotli,“ zdůraznil Tomášek.

Pokud studie ukáže, že jde o ekonomicky přínosný projekt, dočkají se jeho provedení Znojemští do několika let. Prozatím město vytápí štěpkou například budovy Městské zeleně. „Máme vytipovaných dalších pět kotelen s největší spotřebou, v nichž bychom s ní mohli také topit. Je pro nás dostupná i díky Městským lesům Znojmo. Pracujeme i na dalších možnostech energetických úspor zahrnujících například ohřev vody, osvětlení či chlazení,“ nastínil starosta Malačka.

Znojmo patří zatím k ojedinělým městům, která zvažují vyrábět palivo z odpadků. „Je to moderní cesta, kterou půjdou v budoucnu všichni. Je to nezvratná cesta,“ podtrhl Pavel Tomášek.