„Někdy na člověka sice padne pocit marnosti nebo únava, ale práce mě tu pořád baví. Je rozhodně zajímavé být uprostřed určitého tvůrčího procesu,“ říká kastelánka. Vedle sezonního návštěvnického provozu věnují správci uherčického zámku nejvíc času a energie přípravě a dohlížení nad různými stavebními a restaurátorskými pracemi. „Nemůžu říct, která z oprav by mě nejvíc potěšila. Jsme rádi za každý úspěšný kus restaurátorských prací, ale těší nás i to, že loni konečně začalo pokládání inženýrských sítí,“ vypočítává Štěpánová.

Nejhorší zážitek za dvanáct let na zámku potkal Štěpánovou před téměř deseti lety. Tehdy ze zámku zmizela část původního mobiliáře převezeného z Jaroměřic.

„Okradli žebráka. Byl to tehdy hrozně nepříjemný pocit, nejen ze ztráty obrazů a několika kusů nábytku. Šlo i o to, že se do zámku dostal někdo, kdo věděl kudy, kam a pro co jít,“ vzpomíná na červencovou krádež, která se na zámku odehrála před deseti lety, kastelánka. Žádnou z ukradených věcí se dosud nepodařilo najít.

Opravy zdevastovaného zámku platí především ministerstvo kultury prostřednictvím programu záchrany architektonického dědictví. Díky tomuto programu zatím do obnovy areálu přitelko kolem čtyřiceti milionů korun.

V posledních letech do Uherčic míří ročně přibližně kolem dvou milionů a dvou set tisíc korun. Projekt z první poloviny devadesátých let odhadoval v tehdejších cenách náklady na celkovou obnovu zámeckého areálu na dvě stě šedesát milionů.

„Každý rok máme představu, co bychom mohli během stavební sezony udělat. Vždy však záleží na penězích. Jejich nedostatek nás někdy docela deptá. Mrzí nás, že nemůžeme dlouho rozšířit prohlídkovou trasu a návštěvníkům ukázat ze zámku více,“ připouští kastelánka. Pokud vše letos vyjde podle plánů dokončí restaurátoři jídelnu nad kaplí a příští rok se do ní poprvé podívají návštěvníci.