Zatímco Horní náměstí je po opravách lépe vybavené pro setkávání lidí v současnosti, sousední Václavské tuto funkci podle všeho plnilo i před tisícovkami let. „Při archeologickém průzkumu zde odborníci odhalili například pohřebiště nebo sedm tisíc let staré nálezy z pozdní doby kamenné,“ vyjmenovává některé z pokladů dříve skrytých pod zemí mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková.

Obnova historického centra Znojma
• Na konci roku 2008 odstartoval ve Znojmě projekt regenerace historického jádra. Hotovo bylo v srpnu 2009.
• Součástí byla rekonstrukce Horního a Václavského náměstí společně s ulicemi Přemyslovců a Vlkova.
• Náklady činily skoro 78 milionů, dotací 45 milionů přispěla Evropská unie.

Změn se dočkala i kašna se sochou svatého Václava, která tvoří přirozenou dominantu náměstí. „Restaurátoři ji opravili, přibylo ještě noční osvětlení a také kruhové stupně kolem, které mohou sloužit k neformálnímu posezení,“ dodává mluvčí Pastrňáková.

Zdroj: Deník/Michal Rapco, Michal Janko

Do Znojma už řadu let jezdí na vinobraní například Jana Matoušková z Brna. „Už si ani nedokážu vybavit, jak náměstí před rekonstrukcí vypadala, je to dost dávno. Současná podoba se mi ale moc líbí, místo mi připadá pěkně světlé, přehledné a čisté,“ hodnotí současný stav Matoušková.

Policisté zasahovali v pátek v Dražůvkách. Muž se zabarikádoval doma, policisté ho pak našli mrtvého.
Tragická střelba: zabil místostarostu, pak i sebe. Kvůli sporu o vodu ze studny

Filip Hrůza.Zdroj: Deník / Michal RapcoŘeditel Institutu pro veřejnou správu a ekonom Filip Hrůza: Nevyčerpané dotace jsou ušlá příležitost

V kraji jsou jako projekty podpořené z evropských dotací dobře známé CEITEC, Kaprálův mlýn nebo třeba Archeopark Pavlov. Vznikly by podle vašeho názoru i bez dotací?

Některé určitě ne. Jsou to obrovské investice. Teoreticky by vzniknout samozřejmě mohly, ale ty peníze by pak chyběly někde jinde. Většina subjektů, která chystá takovéto projekty, si to nemůže bohužel ze svých peněz sama dovolit, proto žádá o podporu. Musí se ale samozřejmě i postarat o to, že zvládnou zaplatit provoz, ten už dotace obvykle nepokrývá.

Říká se, že jsme právě v posledním období, kdy můžeme z Unie získat více peněz, než do ní odvedeme. Jak myslíte, že to s dotacemi bude vypadat poté?

Ministerstvo pro místní rozvoj si udělalo analýzu, podle které v posledních letech nahrazujeme evropskými penězi vlastní výdaje na investice. Je otázka, jestli tyto peníze zvládneme nahradit. Musíme se tak soustředit na vyčerpání zdrojů, které máme k dispozici. Co nezvládneme, to bude ušlá příležitost.

Je už definitivně pryč období projektů typu „rozhledna v údolí“?

V každém období bude nějaké procento projektů s nízkou přidanou hodnotou nebo prostě špatných. Je to jako na národní úrovni, kdy také máte nějaké procento kriminality, nedoplatků na dani a dalších prohřešků. Je těžké hodnotit, co je špatný projekt. I ta rozhledna nebo golfové hřiště jsou peníze, které už „nikdo neukradne“ – peníze se utratily a protekly ekonomikou. Sice to nemá tak vysokou přidanou hodnotu, ale investovalo se to tady a přispělo to k HDP. Horší jsou spíš případy, kdy peníze úplně zmizí a nic z toho nevznikne. Ty jsou nejhorší.

Spíše je škoda, že máme hodně rozvětvený systém dotací a že se všechny nastavují zvrchu. Navíc jednotlivé oblasti nejsou mezi sebou koordinované a proto někdy dotační programy neodpovídají tomu, co je dole opravdu potřeba. Třeba cyklostezky – ty dříve byly hojně dotované a jsou dodnes, jenže sami starostové říkají – my už je nepotřebujeme, teď potřebujeme peníze jinam. Ale rozvržení dotací se nedá měnit ze dne na den.

Ilustrační foto.
Půl promile na kole? Vinaři jsou pro. Besip: Jen pokud jsme národ alkoholiků