Hliněnou sošku zvířete našli archeologové hned druhý den práce na nalezišti. Za berana zvíře označili na základě detailů na hlavičce a stylizovaného znázornění pohlaví. Význam tohoto nálezu podle odborníků spočívá především v tom, že může jít o doklad aktivit spojených se symbolikou plodnosti.

Nález objevili během odkryvu obydlí a nacházel se v blízké stavební jámě, kterou nositelé kultury s lineární keramikou využívali k těžbě hlíny na stavbu domu. „Sošky nebo plastiky se příliš často na nalezištích neobjevují, a když ano, jde o jedinečnou věc. Tato nalezená plastika berana je unikátní navíc tím, že je záměrně poškozená," přiblížil vedoucí výzkumu Peter Tóth z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Výkopové práce dělají často v České republice Romové.  Ilustrační foto.
Dyjákovickým dochází trpělivost s opilými dělníky, podnikatel ubytované hájí

Lidé často modelovali z hlíny zvířata, která žila v jejich bezprostřední blízkosti a se kterými běžně přicházeli do styku. Těšetická figurka berana má podle vědců zřejmě úmyslně odlomené rohy, končetiny a deformovaná varlata a může tak představovat doklad rituálu, během kterého byla plastika zničena. „Vzhledem k tomu, že živá zvířata měla v tehdejší společnosti vysokou hodnotu, záměrné zničení plastiky mohlo symbolizovat jeho usmrcení v rámci vykonávání rituálu. Kromě posvátného účelu mohla figurka sloužit také na každodenní použití, například jako dětská hračka,“ vysvětlil Tóth.

Svatyně či chrámy, kde se mohly rituální aktivity odehrávat, z prostředí střední Evropy archeologové podle Tótha dosud neznají, poměrně běžné jsou ale v jihovýchodní Evropě a na Předním východě. Kultovní aktivity tak lidé mohli provádět v zázemí osad v blízkosti domů ve speciálně vyčleněných areálech.

Nový inkubátor, prvním miminkem v inkubátoru byl Ondrášek Tomek. Se souhlasem Nemocnice Znojmo.
Novorozence ve Znojmě ochrání moderní inkubátor, astma zjistí nový přístroj

Poslední týden práce na nalezišti pak archeologové objevili další zajímavost. „Halštatský hrob z doby železné, ve kterém měl zemřelý s sebou na své poslední cestě poměrně bohatou keramickou výbavu, bronzové šperky, železný nůž a masitou potravu," přiblížila vedoucí oddělení komunikace univerzity Barbora Mertová.

V laboratořích na ústavu archeologie a muzeologie budou nyní odborníci jednotlivé nálezy zkoumat. „Předpokládáme, že laboratorní analýzy naše hypotézy jen zpřesní. Těšetice, kde výzkum pokračuje už přes padesát let, tak i po několika letech potvrdily svůj polykulturní charakter,“ doplnil Tóth. Dosavadní výzkum domů z období kolem roku 5200 před naším letopočtem tak byl doplněný o hrob ze starší doby železné, tedy z období asi 750 až 480 před naším letopočtem.