Jedenašedesát let uplynulo od února 1948, přesto historie té doby na Znojemsku není dosud zmapovaná. To by se však v příštích letech mohlo změnit. Publikaci pracovně nazvanou Velké dějiny Znojma chce v příštích letech zpracovat znojemské Jihomoravské muzeum.

„Chystáme zpracování dějin města s názvem Velké dějiny Znojma. Osobně budu mít na starosti období od roku 1948 do roku 1989,“ vysvětlil historik muzea Jiří Kacetl.

Podle něj je to práce minimálně na tři roky. „V archivu budu muset projít dobový tisk, obejdu pamětníky. Chtěl bych samozřejmě projít i archivy státní správy. To znamená bývalý okresní úřad, okresní národní výbor a také policejní archiv. Tam třeba najdu to, kdo byl souzený a za co,“ vypočetl Kacetl.

Od konce druhé světové války pravděpodobně nevycházelo žádné periodikum, speciálně zaměřené na Znojemsko. Přesto se alespoň v krajských novinách zmínky o dění na Znojemsku objevují.

Stručné texty jde najít i v Pamětní knize města Znojma. U data 25. únor 1948 je červenou tužkou napsáno: „Den historického rozhodnutí. Každá hodina, každá minuta píše historii. Pracující lid Prahy netrpělivě čeká na rozhodnutí. V poledne hlásí rozhlas, že president přijal demisi všech 12 ministrů. Lid zaplnil Václavské náměstí, aby vyslechl sestavení nové vlády. Tak byl odražen pokus o zvrat našich poměrů a o zastavení cesty k socialismu. Dělnická třída zvítězila.“

Dobový tisk pak těsně po únorových událostech v Praze, které probírá na titulních stranách, zmiňuje i regionální problémy. „Slovo národa“ z šestadvacátého února například píše o sněhové kalamitě. „…V neděli se pokoušelo mnoho automobilistů dostati se z Brna do Znojma, avšak uvázli v závějích. Stejně tomu tak bylo na státní silnici Znojmo – Jihlava. …Nenastane-li další zhoršení počasí, možno očekávat, že silnice budou během dvou dnů sjízdné…“

O dalších zajímavostech ze Znojemska napovídají novinové titulky: „Koupání v nynějších říčních lázních bude nemožné“, „Znojmo vybuduje moderní cihelnu“, „Počet těžších provinění u mladistvých klesá“ či „Dnes ustavující valná schůze – Bude mít Znojmo zimní stadion?“

Znojemské noviny z února 1948

Rada Okresního národního výboru ve Znojmě právě na konci února 1948 řešila i zvyšování ošetřovacích poplatků ve znojemské nemocnici. Ty byly stanoveny od osmasedmdesáti do dvou set padesáti korun.

Redaktoři si přitom všímali i daleko banálnějších záležitostí. „Sokolská pobočka v Hevlíně vyvíjí pěknou činnost a zvláště Sokolky jsou neúnavné,“ píše například Jiskra, týdeník Komunistické strany Československa pro jihozápadní Moravu z devětadvacátého února 1948.

Na stejné straně pak v jiném článku chválí mašovické rolníky: „V soutěži mezi moravskými obcemi o nejlepší dodávku vajec se umístily Mašovice u Znojma na třetím místě. Splnily dodávku na 120%. O tento příkladný úspěch se zasloužili nejen místní občané, ale také sběrač p. Skoumal z Olbramkostela.“

Téměř úsměvnou kauzou té doby byl i souběh dvou akcí: Týdne střízlivosti a takzvaného Okusu vín. „… měl obavu osvětový insp. p. Ševčík, zda bude možno tyto dva zdánlivě protichůdné podniky sladiti. Po vysvětlení účelu výstavy byly tyto obavy rozptýleny. Výstava a okus vín nemá býti propagací nemírného pití vín, ale právě opakem…“

Že už ale v té době začínalo jít do tuhého, napovídají další zápisy v Pamětní knize Znojma z následujících dnů po převratu. „Členové rady za stranu národně socialistickou a lidovou nebyli již do schůze pozváni, poněvadž na návrh místního akčního výboru byli funkcí zbaveni,“ dočteme se v zápisu hned z šestadvacátého února.

Znojemská kronika z února a března 1948

„…Také spolky, masové organizace, společenstva živností a peněžní ústavy tvoří akční výbory a podávají se návrhy na odstranění těch, kteří neskýtají záruky práce pro budování socialismu. Takovému odstranění se říká vyakčnění. Nejvíce návrhů se týká vedoucích zaměstnanců…“ pokračuje text v knize.

Znojemská kronika z února a března 1948

DANIEL SMOLA, MONIKA CHODĚROVÁ