Žádost o prodloužení povolení k využívání vody na Vranovsku zveřejnili také znojemští úředníci na webu města. „Společnost E.ON požádala o prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami, které 28. srpna 1912 vyhotovilo c. a k. hejtmanství Znojmo. Žádost, která se týká vodního díla Vranov, budeme posuzovat podle zákona o vodách," napsal ve zveřejněném dokumentu vedoucí krajského oddělení vodního a lesního hospodářství Mojmír Plehal.

Úřední kolečko a nevšední dobu, po které se řeší prodloužení platnosti povolení, potvrdila mluvčí kraje Eliška Holešinská Windová. „V roce 1912 Císařsko-královské okresní hejtmanství Znojmo vydalo vodoprávní povolení k využívání vodní sily na dobu devadesáti let tehdejší elektrárenské společnosti. Znárodněním a privatizací právo využívání vodní síly přešlo právě na E.ON," přiblížila Holešinská Windová.

Platnost povolení vypršela podle mluvčí už v roce 2002. „Před uplynutím doby podal E.ON podle zákona žádost o prodloužení povolení. Po třech letech, tedy v roce 2005 jsme vydali rozhodnutí o prodloužení o pět let," naznačila mluvčí kraje.

V roce 2010 pak E.ON požádal o další prodloužení. „Správa národního parku Podyjí vydala negativní závazné stanovisko, na základě kterého Krajský úřad Jihomoravského kraje neprodloužil vodoprávní povolení. Ministerstvo zemědělství následně zrušilo rozhodnutí krajského úřadu a navrhlo přezkoumání závazného stanoviska," vysvětlila Holešinská Windová.

Ministerstvo životního prostředí ovšem trvalo na tom, že stanovisko bylo správné. „Po dalších jednáních se Správa a E.ON spolu s rakouskou stranou dohodli na podmínkách, které zohlednily například minimální průtoky, na podkladě kterých Správa vydala souhlasné závazné stanovisko.

Nyní, na základě tohoto stanoviska zahájil odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje správní řízení k vydání prodloužení povolení k využívání vodní sily pro energetickou společnost," dodala mluvčí.

Podle mluvčího společnosti E.ON Vladimíra Váchy chtěli ochránci přírody navýšit minimální průtoky vody pod hrází přehrady z původního kubíku vody za sekundu až na trojnásobek. „A rozšířila ještě o požadavek na způsob špičkového provozu, a to zejména podmínek pro současné nasazení dvou a tří turbín. Projednali jsme tudíž s Jihomoravským krajem změnu nakládání s vodami pro Vranov, která zajistila zvýšení minimálního zůstatkového průtoku v řece Dyji pod Vranovem na hodnotu 2,8 kubíků za sekundu. Dále jsme se dohodli, že požadavek na způsob provozování vodní elektrárny Vranov bude řešený v nové aktualizaci Manipulačního řádu vodního díla Vranov nad Dyjí," sdělil Vácha.

Znojemský historik Jiří Kacetl připomíná, že plány k výstavbě vranovské přehrady projednávali politici, úředníci a stavitelé již v první dekádě 20. století. „Původně měla být součástí soustavy tří podyjských přehrad. Šlo o Bítov s hrází o výšce 21 metrů, Vranov o výšce 25 metrů a Trauznice s hrází 62 metrů. Energie z turbín těchto přehrad měla napájet provoz na uvažované Podyjské elektrické dráze ze Znojma přes Vranov a Bítov do Rakouského městečka Raabs. Roku 1912 byl projekt přepracován a k realizaci zdejším c. k. okresním hejtmanstvím schválena pouze jedna mohutnější přehrada nad Vranovem," připomněl Kacetl.

Jak dodal, povolení k využívání vod Dyje k výrobě elektřiny tehdy získala akciová společnost Thayawerke / Podyjské závody. „Kvůli první světové válce byly přípravné práce ale zastavené. Pokračovaly teprve roku 1923, kdy všechny koncese a povolení k výrobě elektrické energie od Podyjských závodů nabyla nová společnost Západomoravské elektrárny. Ta společně se Zemí moravskoslezskou a československým státem nakonec stavbu přehrady v letech 1930–1934 provedla. Právním nástupcem Západomoravských elektráren je i současná společnost E.ON," vysvětlil nástupnictví společností až do současné doby.