Pro ÚZSVM stojí celý případ jednoduše. „Úřad v únoru 2011 městu na základě smlouvy bezúplatně převedl pozemky o výměře přes sedm tisíc metrů čtverečních. Znojmo se ve smlouvě mimo jiné zavázalo, že pozemky po dobu pětadvaceti let nepřevede třetí osobě, nezatíží ji zástavou nebo věcným právem a neposkytne pozemek nebo jeho část k bytové či komerční výstavbě," sdělil ředitel brněnského pracoviště úřadu Ivo Popelka.

Jak dodal, při kontrole plnění smlouvy ovšem jeho úředníci zjistili, že znojemští radní rok po převodu pozemků kývli na věcné břemeno kvůli plynové přípojce. „Tím došlo k porušení smlouvy a loni koncem listopadu úřad město vyzval k zaplacení smluvní pokuty. Jelikož ji ale město ve stanovené lhůtě neuhradilo, musel se úřad obrátit na soud," dodal ředitel Popelka.

Město se ovšem proti pokutě brání. „Proti platebnímu rozkazu podalo město odpor," sdělila mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková.

Plynová přípojka pro pět domů, kolem celé se celý spor točí, totiž podle města už na pozemku byla. „Úřad tehdy dal svůj výslovný souhlas s uložením přípojky a během stavebního řízení dal opakovaně najevo, že její kolaudaci se zřízením věcného břemene počítá," argumentoval starosta Vlastimil Gabrhel s tím, že kdyby se město mělo řídit nynějších pokynů úřadu, muselo by se domáhat odstranění přípojky.

Někdejší starosta a nynější zastupitel Petr Nezveda nad postupem státního úřadu kroutí hlavou. Odpovědnost ale leží podle něj i na radnici. „Měli jednat mnohem dřív, jakmile na problém narazili. A měli na něj také upozornit ti, kdo chystají podklady pro radní a zastupitele, a začít celou situaci řešit," uvedl Nezveda. Překvapilo ho, že věc dospěla až k vymáhání pokuty soudní cestou. „Podle mých zkušeností se s úřadem pro zastupování vždy jednat dalo," tvrdil Nezveda.

Podle právníka a opozičního zastupitele Jiřího Feichtingera bude zřejmě u soudu hrát velkou roli, jak se podaří prokázat, co kdo věděl a kdy. „Pokud se věc má skutečně tak, že přípojka vznikala v době, kdy pozemek patřil státu a příslušný úřad o tom věděl a souhlasil s tím, pak by nynější postup úřadu a vymáhání smluvní pokuty právní ochranu skutečně nezasloužilo," řekl Feichtinger. Jak dodal, chtít po městu, aby platilo pokutu za legalizaci faktického stavu, s jehož vznikem stát jako předchozí vlastník souhlasil, by bylo nefér. „Na druhé straně, pokud by o položení přípojky stát nevěděl, nebo se to dělo až po převodu, byla by to chyba města. Úředníci mohli také věc se státem konzultovat, chápu ale, že se jim jevila jako zcela jasná," dodal zastupitel.